DEO-32

8. listopadu 2017 v 21:15 | Najvrtson |  Muzeum - nástroje
DEO-32 (1989?)

I nástroje stvořené pro děti patří do historie výroby elektronických a elektrofonických hudebních nástrojů v bývalém Československu. S tímto pohledem na věc jsem zakoupil dvě hračky vzniklé na Slovensku na konci 80. let, DEO-32 a Polysound. Jednalo se od výrobce počin u nás ne zrovna obvyklý a jistě i odvážný vzhledem k tehdejší součástkové základně a vůli obohatit trh s hračkami na konci éry centrálně řízeného hospodářství (podobnost s praktikami v současné EU je čistě náhodná).
Odvahu něco udělat našli pracovníci výrobního družstva Služba Nitra a zcela určitě jim patří dík šťastných dítek (viz fotografii na krabici), která mohla alespoň mírně nahlédnout pod roušku syntézy zvuku.
První zmíněný nástroj je monofonní DEO-32, jež má očividně základ v piánku Pile z tehdejšího SSSR, po kterém zdědil malou klaviaturu o 32 klávesách a to včetně problémů s laděním a spolehlivostí spínacích kontaktů. Tyto jsou umístěny za klávesami a vychýlením spodní hrany klávesy jsou tlačeny vzad až dojde (nebo také nedojde) k sepnutí kontaktu a vyloudění kýženého zvuku. Po spínači následuje odporová dráha pod každou klávesou, na kterou dosedá jezdec, jehož vychýlením se daný tón dolaďuje. Podobně jako u Pille, ani zde není ladění nikterak přesné, k čemuž ještě přispívá jakákoliv sebemenší nečistota mezi kontakty. Naladit to do poslouchatelné míry se zdá být zhola nemožné.
Srdcem nástroje je jednoduchý oscilátor a integrovaný obvod MH7493A umožňující vytvoření obdélníkového signálu ve čtyřech stopových výškách. Jednotlivé stopové výšky se směšují pomocí tří potenciometrů označených jako Tón. Zvuk je možno obohatit vibrátem s nastavitelnou rychlostí. Společně s regulátorem hlasitosti to je vše, co DEO nabízí. Lze s tím vyčarovat několikero zvuků různého stupně nepříjemnosti. Na panelu jsou ještě dvě LED, kdy jedna indikuje stav zapnutí/vypnutí nástroje a druhá vibráto.
Nástroj se původně napájel šesti buřty umístěnými pod deklíkem zespodu. Jeho demontáž bez nářadí je téměř nemožná, i když výrobce věnoval zacházení s ním celou stránku v návodu. Upřímně, vypadá to tak složitě, že ač strojař, musel jsem se spolehnout na své oči a zkušenosti. Pod dalším deklíkem je PCB klaviatury, ale nevím, proč, z této strany na něm nepořídíte vůbec nic kromě proletování, bylo-li by potřeba.
Celý přístroj je z plastu, vršek buď červený, nebo oranžový. Kdysi jsem někde zahlédl i zrcadlové provedení, tedy s knoflíky napravo. Asi byl určený pro leváky, nebo pro pravostranný provoz..:o).
Závěrem možno zhodnotit tento počin jako zdařilejší, než původní Pille, DEO nabízí nesporně bohatší škálu zvuků. Osudovou ránu mu zasadila změna poměrů roku 1989, neboť se zde objevily zahraniční nástroje, jimž nemohlo DEO konkurovat ničím (sebejednodušší tablehooter z mé sbírky vede o X koňských délek v nabídce funkcí i zvuku). DEO-32 stálo 590,- Kčs, což při cca desetinásobném přepočtu k dnešním poměrům znamená, že byste dnes za tuto parádu dali kolem 6 tis. korun a pak doma poslouchali rozladěné mečení. Naši rodiče to neměli vůbec jednoduché.

Ovládací prvky na panelu


Slečna na fotografii obdivuje mladíka preludujícího na DEO-32. Menší děti zvědavě přihlíží. Jak romantické!



Pohled na PCB a bateriový prostor po odstranění obou krytů


Vnitřní uspořádání






Srdce nástroje


Spínací kontakty klaviatury - zdroj neustálých problémů...


A konečně DEO s Polysoundem, o kterém napíšu v dalším článku.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.