Říjen 2017

Roland Alpha Juno I a II

25. října 2017 v 19:39 | Najvrtson |  Nástroje zahraniční výroby
Roland Alpha Juno I a II (1986)


Syntezátory Alpha Juno I a II jsou posledními v řadě původních analogových mašin vyrobených firmou Roland nesoucí jméno Juno. Podle dostupných údajů byly uvedeny na trh roku 1986 po Junu 106 a na první pohled je patrné Roland na nich změnil téměř vše: Vrchní část skříně je plastová, spodní je vylisovaná z plechu, zmizely všechny potenciometry pro editaci a nahradila je tlačítka pod fólií. Červený LED display vystřídal modře podsvětlený LCD. Ačkoliv zůstala zachována část vnitřní struktury (stále se jedná o šestihlasý subtraktivní analogový syntezátor s jedním DCO na hlas), změnám se nevyhnul ani vnitřek. Alpha také hraje jinak, než předchozí modely. Současně s Alphami nabízel také výrobce modely HS-10 (Alpha Juno I pro "domácí" použití, ale zde opravdu nevím, čím se od "profesionální" verze liší) a HS-80, černou škatuli s reproduktory v rozích obsahující elektroniku z Alphy Juno II. Rozměrově poměrně subtilní nástroje nicméně stále představují poctivý kus elektroniky druhé poloviny 80. let, doba odlehčování a snižování nákladů (na úkor spotřebitele) teprve začínala. Klaviatury jsou poctivé (připomínám, že Alpha Juno I má nevyváženou klaviaturu bez dynamiky a aftertouch, 4 oktávy, Alpha Juno II pak vyváženou pětioktávovou klaviaturu s rychlostní i tlakovou citlivostí), hra i na levnější model je příjemná. Ostatní hardware nezaostává příliš, snad jen jediný tahový potenciometr (Volume) podléhá zkáze a u mého kusu již dosloužil.
Jak bylo nastíněno, ovládání nástroje probíhá volbou parametru a zadáním hodnoty pomocí Alpha Dialu, jakéhosi enkodéru bez aretace poloh a s nekonečným během. Pro potřebu rychlé změny během vystoupení je tu pár parametrů, které se dají tomuto ovladači přiřadit a ovládat jím v reálném čase bez vlivu na uložený zvuk (Modulation Rate, Modulation Depth, Brilliance a Envelope Time). Dále je tu klasická rolandovská páka pro ohýbání tónu a modulaci (dosti subtilní, podobně jako na pozdějším JV-50 a asi i dalších typech). Tlačítky u páky je možno změnit ladění o oktávu níže a zpět, zapnout portamento a Chord Memory. Zezadu jsou konektory pro napájení ze sítě s vypínačem, připojení nástroje ke stereofonnímu zesilovači, sluchátek, pedálů Hold, Controller (plynulá změna zadaného parametru) a Switch (skoková změna). Dále rozhraní pro ukládání dat na magnetofon (Alpha Juno I) nebo slot pro paměťovou kartu (Alpha Juno II) a MIDI trojice.
Jak již bylo uvedeno, nástoj má k dispozici jeden oscilátor na hlas, který ale umožňuje současné použití pulsu s proměnnou šíří, pily taktéž s proměnným obsahem harmonických a suboscilátoru několika tvarů s možností jeho odladění o -1 nebo -2 oktávy. a možností nastavení poměru jeho hlasitosti vůči zbytku. Už z toho je patrné, že se významně rozšířily zvukové možnosti oproti předchozím modelům. Struktura nástroje obsahuje dále 1 LFO sinusového tvaru, 1 generátor obálky (4 časy, 4 úrovně), které mohou modulovat ladění, VCA a filtr (LPF s rezonancí, ale bez možnosti samooscilace). LFO může také modulovat střídu pulsní křivky. Dále je k dispozici generátor šumu a jednoduchý statický HPF a nakonec chorus s nastavitelnou rychlostí a mixáží s původním signálem. V nástroji je 64 presetů a 64 uživatelských míst pro vlastní zvuky.
Po více jak třiceti letech má nástroj, který byl evidentně hodně používaný (předchozí majitel jej přes 20 let tahal do kapely a to nebyl první!) pouze dva neduhy: Potenciometr Volume vypověděl kompletně službu, jeho odporové dráhy vzaly zcela za své, a podsvětlení displeje svítí jak o dušičkách. Samozřejmě, že jsou opotřebené i fólie s tlačítky, ale stále drží na svém místě a spínače se ještě nedostaly skrz ně. Nástroj jinak funguje bezvadně!
Alpha hraje příjemně, i přes omezení daná jediným oscilátorem na hlas z něj kromě jednodušších ploch lze vytáhnout slušné basy a leady. Na tvoření divokých efektů to není (chybí samooscilace filtru, více křivek LFO, nemá arpeggiátor), reálné zvuky samozřejmě emuluje velmi zhruba, ale od toho tento stroj není. Za rozumnou cenu je to asi nejlepší volba pro někoho, kdo chce analogový syntezátor, na kterém by se naučil programovat. Jeho velikost považuji za sympatický rys a celkovým zvukem hravě strčí do kapsy Korg Poly 800, Tiracon i mnoho větších nástrojů své doby. Není proto divu, že jeho cena začíná pozvolna růst.
V současné době se mnoho výrobců, Roland nevyjímaje, vrací k odkazům na své slavné modely a to zejména použitím jejich jmen. Již před devíti lety jsem zde popsal Roland Juno G, který mi dlouhých sedm let sloužil v kapele. K tomuto nástroji jsem měl a stále mám některé výtky, i když se nakonec poměrně osvědčil, avšak je to přeci jen již úplně jiná historie.