Červen 2014

Yamaha PSR-11

19. června 2014 v 21:26 | Zdeněk Hošek |  Nástroje zahraniční výroby
YAMAHA PSR-11 (1986)


Pozn.Czechkeys: Tento nástroj by v dnešní době svými vlastnostmi zapadal do kategorie Tablehooters (více v článku zde), ale v době vzniku (1986) bezesporu znamenal veliký přínos pro domácí hraní. Pro nás je také důležitý tím, že právě tento nástroj se stal základem pro licenční výrobu keyboardů na bázi FM syntézy v Asii a všechny tablehootery s FM čipem z něj také vychází, mají stejné zvuky, doprovody i zvuky bicích nástrojů! Z těchto důvodů mu věnujeme samostatný článek v této rubrice. Za jeho přípravu a zpracování děkuji Zneňkovi Hoškovi!

Dnes se podíváme do hodně vzdálené historie výroby klávesových nástrojů a to od firmy Yamaha.
Tímto nástrojem je elektronický keyboard typu PSR-11 dnes již zřejmě muzeální typ. Směle můžeme tento nástroj nazvat jednou z prvních vyrobených samohrajek, neboť byl vyroben již v roce 1986. Jedná se o nástroj z nepřeberné řady typů výrobků Yamaha z řady PSR, o čemž se lze přesvědčit např. na Wikipedii ( jinak těch typových řad je velké množství a každý si může najít nástroj, který mu bude vyhovovat ). Tento nástroj ač vyroben ve zmíněném roce je dodnes plně funkční. V průběhu let se vyskytla pouze jedna závada a to vyschlý kondenzátor v obvodu integrovaného koncového zesilovače, jehož výměna ovšem nečinila žádné potíže.
Podívejme se nyní na provedení nástroje a zkušenosti s ním. Klávesy jsou nevyvážené, plastové a mají klasický rozměr. Klávesnice je umístěna do dvou plastových výlisků sešroubovaných k sobě několika šrouby. Spínací systém pod klávesami je provedený pomocí gumových meandrů, jak je ostatně u těchto levných nástrojů běžné. Po stlačení klávesy dojde ke spojení dvou plošek na plošném spoji pomocí vodivé gumy. Dynamiku ani midi připojení u tohoto nástroje nenalezneme. Ovládání je snadné pomocí nízkozdvižných tlačítek a posuvných přepínačů, zvuk je plně polyfonní.
Jelikož se jedná o nástroj typu tzv.samohrajky, obsahuje nástrojovou sekci, rytmickou sekci a sekci doprovodnou. V nástrojové části nazvané orchestra lze volit mezi 16-ti nástroji, rovněž tak lze volit 16 rytmů v sekci rythm. Zvolené nástroje a rytmy se příjemně poslouchají a věrně simulují příslušné názvy, i když jsou tak trochu syntetické. To je ale dáno v té době zvolenou tvorbou zvuků, v tomto případě pravděpodobně FM syntézou.
Nástroj je vybavený dalšími ovládacími prvky a to možností ladění nástroje, změnou rychlosti rytmické sekce a dalšími dle foto. Důležitá je pro hru část doprovodná a to auto bass chord umožňující nastavit různé rytmické doprovody včetně synchro startu spouštěného klávesami. Nástroj je vybavený též efektem vibráto, které lze pouze zapnout nebo vypnout a dále efektem sustain, který prodlouží doznění tónů po puštění kláves. Nástroj je též vybavený 8-mi demonstračními skladbami, které nám předvedou možnosti nástroje. Všechny prvky nástroje si můžeme prohlédnout na fotografiích.
Jak již bylo napsáno, zvuk je tak trochu syntetický, ale dá se říci že odpovídá předvoleným nástrojům. S tímto nástrojem neuděláme sice žádnou parádu, ale se zručným klávesistou můžeme ozvučit nejednu zábavu, zejména ve spojení s kytarou, či při využití jako sólový nástroj ve spojení s dalším klávesovým nástrojem.
Zajímavé je jistě i provedení nástroje. Nástroj je vybavený speciálním obvodem a vše je umístěno na
několika malých deskách. V případě poruchy je tedy možná výměna pouze celé desky což je dnes asi nerentabilní, nehledě na problémy při získávání náhradních dílů. Nástroj je díky plastům velmi lehký
a přenositelný. Zvuk je monofonní s možností mixování jednotlivých složek orchestra, rythm a doprovodu pomocí tahových potenciometrů do jednoho reproduktoru ve skříni. Je zde též možnost připojení na externí zesilovač či efektové jednotky. Pak zvuk samozřejmě dostane jinou dimenzi. Tento nástroj ale žádné efektové jednotky neobsahuje.
Co říci závěrem? Dnes můžeme tento nástroj zařadit spíše mezi muzeální kousky a asi na něj již nenarazíme s ohledem na záplavu nástrojů vybavených moderními technologiemi. Ve své době byl ale zajímavým zpestřením např.při domácím hraní, jak se ostatně i autor sám přesvědčil, když na tuto Yamahu hrál. Případným zájemcům můžeme časem odtajnit i vnitřní provedení nástroje.
Technické údaje:
Klávesový rozsah: 4 oktávy, 49 kláves C1 - c5
Napájení: baterie 9V nebo externí napáječ 220 V/9-12V
Ozvučení: vnitřní reproduktor 2,5 W
Výstupy: ext. OUT, pedal-hlasitost, sluchátka, napájecí konektor
Nástroje: orchestra 16 nástrojů, rythm 16 nástrojů, doprovodná sekce
Efekty: vibráto, sustain
Doladění: ± 50 centů
Ovládací prvky na panelu: dle foto
Rozměry: 863 x 236 x 71 mm
Hmotnost: cca 5 kg
Dokumentace: Návod na obsluhu Yamaha Portatone PSR-11 dostupná na webu
Výrobce: Yamaha Japan
Typ: Yamaha PSR-11
Vyrobeno: v roce 1986
Pro czechkeys Zdeněk Hošek
10.6.2014





RMIF OPUS (РМИФ ОПУС) + video

10. června 2014 v 22:03 | Jiří Chuděj (Doublejay) |  Nástroje zahraniční výroby
RMIF OPUS (РМИФ ОПУС)

Nástroje ze Sovětského Svazu se u nás příliš neobjevovaly, což je veliká škoda. Několik kusů však bylo dovezeno v současnosti a jak je vidět z následujícího článku, dostávají se do správných rukou. Panu Jiřímu Chudějovi známému pod nickem Doublejay tímto děkuji za perfektně zpracovaný článek o velmi zajímavém nástroji ze země, kde již včera sežrali to, co měli až na zítřek!
V lednu 2017 jsem se stal hrdým majitelem tohoto nástroje (jiného exempláře). Rád bych touto cestou poděkoval Doublejayovi za pomoc při jeho opravách. Pod článkem připojuji video s krátkou ukázkou, co Opus umí...

Tento analogový nástroj třídy piano-strings byl vyroben v rižském závodě na výrobu hudebních nástrojů (RMIF) roku 1988 a má výrobní číslo 7097. V našich končinách je poměrně neznámý. Na první pohled zaujme obrovskou hmotností (40 kg) a po odejmutí víka poměrně netypickým provedením pětioktávové klaviatury, která nekončí obvyklým tónem C (jak je zvykem u nástrojů s rozsahen 61 kláves), ale tónem H (60 kláves). Na piano-string machine má poměrně zajímavou výbavu, připomínající spíše syntezátor. Multi-mode filtr s rezonancí, řiditelný pedálem, ručně nebo jednoduchou obálkou, kruhový modulátor a celkem tři (!) nezávislé LFO.
Jen tak pro zajímavost - na stránkách ruskeys.net jsem kromě schémat zapojení nevalné kvality (ale díky za ně!) našel i manuál pro nástroj s výrobním číslem 7532, který byl vyroben v roce 1989...
Ovládací panel obsahuje 8 přepínačů, 30 otočných regulátorů, síťový spínač a LED signalizující zapnutí nástroje. Ovládací prvky jsou uspořádány do bloků. Úplně vpravo se nachází již zmíněný síťový spínač, dále následuje blok ovládání vibráta, které působí na ladění celého nástroje. Lze řídit frekvenci, hloubku modulace a zpoždění po stisku klávesy. Další blok je označen jako STRING ORGAN. Je zde regulátor, kterým lze řídit dobu doznívání tónu po uvolnění klávesy (SUSTAIN), dále pak rychlost a hloubku amplitudové modulace (TREMOLO) a rychlost opakovaného spouštění tónů držených kláves (REPEAT). Třípolohovým přepínačem lze zvolit jeden z těchto efektů nebo je ve střední poloze vypnout. Další přepínač určuje, do které sběrnice signál této sekce poputuje - lze zvolit chorus, kruhový modulátor nebo filtr. Následuje blok, ve kterém lze přepínačem zvolit charakter nástroje - PIANO, PIANO + ORGAN, ORGAN. Otočným regulátorem s označením LEVEL lze řídit úroveň signálu na výstupu. Další blok je označen jako PIANO. Otočným regulátorem je zde možné řídit zabarvení zvuku. V krajních polohách připomíná piano a cembalo, otáčením mezi těmito polohami se nastavuje poměr mixu obou. Dále je zde rychlost a hloubka amplitudové modulace (TREMOLO) a opět třípolohový přepínač pro směrování signálu do sběrnic k obvodům chorus, kruhový modulátor nebo filtr. Následuje blok kruhového modulátoru - horní regulátor (DEPTH) je opatřen vypínačem celého efektu a druhým regulátorem (TUNE) lze řídit frekvenci oscilátoru. Následuje blok basové sekce. Při přepínači v poloze OFF hraje stejný, touto sekcí neovlivněný zvuk v celém rozsahu klaviatury. V poloze BASS se na klávesách dvou spodních oktáv hraje odlišným zvukem, jehož charakter se řídí regulátory basové sekce. Ten lze namíchat ze dvou 16' rejstříků (SUBBASS, RECTANG), tří 8' rejstříků (TIBIA, FUNK, PIANO) a úderu velkého bubnu (DRUM). Celkovou hlasitost basové sekce určuje regulátor LEVEL. Bloky STRING ORGAN, PIANO a BASS jsou pro snazší orientaci provedeny ve žlutém orámování, všechny ostatní jsou bílé. Následuje blok rezonančního multi-mode filtru, kde lze třípolohovým přepínačem zvolit dolní, pásmovou nebo horní propust. Způsob přelaďování filtru určuje další třípolohový přepínač, lze vybrat z možností řízení pedálem, manuální ovládání (regulátorem START) nebo spouštění přeladění impulsem od stisku klávesy (GLIDE). Počáteční a koncovou frekvenci při volbě GLIDE lze nastavit dvěma otočnými regulátory (START, STOP). Dalšími regulátory lze nastavit míru rezonance, rychlost přelaďování filtru (DURATION) nebo hloubku a rychlost modulace pomocí LFO (označeno jako AUTO WHA). Filtr, bohužel, nelze uvést do samooscilace. Posledním blokem je CHORUS, kde lze nastavit hloubku efektu, zpětnou vazbu a úroveň upraveného signálu do výsledného mixu.
Na levé straně klaviatury je tahový potenciometr, označený jako PITCH BEND. Tento ovládací prvek se ani náhodou nepodobá svým kolegům se stejným označením na jiných nástrojích. Nástroj jím lze v poměrně značném rozsahu přeladit, ale vzhledem k jeho charakteru a absenci jakékoliv aretace by mu podle mého spíše slušel popisek GLISSANDO. Dále se zde nachází malý otvor, pod nímž je upevněn potenciometr s hřídelí opatřenou zářezem pro šroubovák, kterým lze nástroj doladit.
Celý nástroj je vestavěn do bytelného (a těžkého) dřevěného kufru, potaženého černým šelakem. Na jeho spodní straně jsou čtyři masívní ocelová závitová hnízda pro našroubování podstavcových noh. Pro ně a pro příslušenství (pedál) je v horním odnímatelném víku kufru dřevěná schránka, u mého nástroje ovšem nohy i pedál chybí. Po vyšroubování čtyř hlavních šroubů (dva z každé strany) lze odstranit černý plechový horní kryt i s oběma postranními dřevěnými lakovanými bočnicemi. Vyšroubováním dalších pěti šroubků nad klávesami lze celý ovládací panel odklopit směrem dozadu a získat tak přístup nejen k regulátorům a přepínačům, ale zejména k elektronice a kabelovým svazkům. Povolením dalších dvou šroubů po stranách klaviatury lze odklopit i tuto, a získat tak přístup ke klávesovým kontaktům a napěťovým sběrnicím. Na množství a tloušťce dřeva a kovových profilů výrobce zjevně nešetřil, ovšem výrobní tolerance půl centimetru u tohoto nástroje nic neznamená. Nástroj je koncipován na 25 deskách s plošnými spoji, opatřených narážecími pájecími očky a propojených pomocí kabelových svazků. Úplně vlevo je generátor tónů nejvyšší oktávy, následuje 12 desek s oktávovými děliči a spínacími cestami pro každý ze 12 půltónů, následují desky obvodů součtového zesilovače, filtru pro PIANO, BASS, FILTER, amplitudových modulátorů TREMOLO pro PIANO i STRING sekci, kruhového modulátoru RING, CHORUS, regulátoru hlasitosti, ovládání filtru a směšovacího zesilovače. Úplně vpravo je deska symetrického napájecího zdroje a síťový transformátor na C-jádru. Nad deskami je předpružený plechový pásek ve tvaru obráceného U, který udržuje desky na svém místě. Desky na prední a zadní straně zapadají do výřezů ve dvou dřevotřískových panelech. Při opravě je tedy nutné vyjmout pásek, povytažením směrem nahoru uvolnit dvě až tři desky nalevo i napravo od požadované a teprve pak lze opravovanou desku vysunout z výřezů tak, aby se dala natáčet, proměřovat a opravovat.
Na zadním panelu nástroje se nachází čtyři pětikolíkové konektory (hlavní výstup, výstup pro sluchátka, vstup pro pedál řízení filtru a vstup pro pedál hlasitosti), konektor pro externí reproduktor (v nástroji je vestavěn nepříliš výkonný zesilovač pro domácí cvičení či muzicírování), pojistkové pouzdro a šroubek s plombou. MIDI nebo jakýmkoliv jiným konektorem pro vnější řízení nástroj vybaven není. Dvoužilová síťová šňůra dostatečné délky je napevno.
Každá klávesa má jeden strunový přepínací kontakt, který přepíná mezi dvěma postříbřenými sběrnicemi. Stiskem klávesy je vygenerován spouštěcí impuls pro obálky a spínací cesty. Ty jsou realizovány tranzistory, diodami a elektrolytickými časovacími kondenzátory. Tyto kondenzátory, stejně jako téměř všechny vazební, které jsou navíc bipolární, jsou nevalné kvality. Naprostá většina z nich měla po letech od výroby pouze zlomek své původní kapacity a bylo nutné je vyměnit. Všechny polovodiče kupodivu fungovaly bez potíží a ani kvalita pájených spojů časem nikterak neutrpěla. Zub času se podepsal jen na spolehlivosti klávesových a přepínacích kontaktů a sběrnic, bylo nutné je důkladně vyčistit a některé z nich lehce opravit.
Nástroj jsem pořídil jako částečně funkční za poměrně nevelký peníz. Chyběl knoflík jednoho přepínače a tahového potenciometru pro přeladění, několik kláves nespínalo a basová sekce nehrála vůbec (zmíněné vazební kondenzátory). Po jejich odhalení a výměně jsem zjistil řadu kláves nereagujících na nastavené doznívání tónu po jejich uvolnění (časovací kondenzátory). Vyměnil jsem jich postupně okolo padesáti. Nahradil jsem chybějící knoflíky, nástroj kompletně vyčistil vně i uvnitř, opětovně složil, konečně postavil na stojan a začal zjišťovat, jak vlastně zní. Chorus se u elektronických smyčců obvykle vyskytuje a i zde dělá zvuk vznosným a plnějším. Nepříliš obvyklým obvodem je u tohoto typu nástroje kruhový modulátor, s jehož pomocí lze vytvářet zajímavě znějící spektra. Další zajímavé zvukové variace lze namíchat kombinací obou hlavních částí nástroje (PIANO a STRING ORGAN), například při použití funkce REPEAT nebo kruhovou modulací jedné sekce a filtrací druhé. Možností je poměrně dost, nástroj zní poměrně zajímavě a hlavně - jinak. Jinak než to, co se českému muzikantovi běžně dostane do rukou. Dokonce jsem při brouzdání na netu objevil hudební formaci Gas of Latvia, která tento nástroj používá ke svým hudebním experimentům (např. v kombinaci se signálním generátorem)...
Závěrem několik obrázků popisovaného nástroje:

Obrázek 1: Nástroj před vybalením
Obrázek 2: Po odejmutí horního krytu
Obrázek 3: Nástroj s odklopeným ovládacím panelem
Obrázek 4: Odklopená klaviatura
Obrázek 5: Po opravě na stojanu, před prvními testy
Obrázek 6: Část vyměněných vazebních a časovacích kondenzátorů
Obrázek 7: Až na tu váhu je to opravdový analogový krasavec