Leden 2010

Yamaha PSR-3000

24. ledna 2010 v 14:24 | Najvrtson |  Nástroje zahraniční výroby
Yamaha PSR-3000 (2005 - 2008)

Po velmi dlouhé době se mi v pracovně objevila samohrajka Yamaha. Po zapnutí a prvních pár tónech jsem měl Deja-vu a myslel si, že hraju opět na někdejší PSR-540. Po čase ale uznávám, že vývoj šel kupředu, tři generace nástrojů a dvě třídy nahoru jsou u Yamahy PSR znát na množství funkcí i kvalitě zvuku. Yamaha PSR-3000 je následovníkem PSR-2100 a roku 2008 byla na trhu nahrazena PSR-S900.

Zvuky a funkce:

Nástroj je u nás dobře známý, v Muzikusu vyšla velice obsáhlá a výstižná recenze od Pavla Škorpíka, jejíž závěry potvrzuji a podepisuji. Vyzkoušel jsem dokonce i hraní na tento nástroj v živé kapele a opravdu, pro tento způsob použití se tento nástroj příliš nehodí. Jeho zvuky, které zní perfektně, najednou ztrácí sílu se procpat tím ostatním. PSR-3000 je zkrátka nástroj určený pro produkci v one-man-band.
Můj subjektivní pocit ze zvuků je ten, že simulace akustických zvuků a zvuků elektrofonických nástrojů jsou v podstatě dokonalé, samozřejmě v mezích daných hraním na klaviatuře a nemnoha real-time ovladačích. Zvláštní kapitolu tvoří tzv. Organ Flutes, tedy virtuální hammondky, kdy lze pomocí virtuálních ovladačů editovat nejen jednotlivé stopy, ale i nastavení vibráta, leslie, perkusí atd. jako na skutečných Hammondkách. Zvuk je trochu méně konkrétní, než u originálu, ale na samohrajku je to hodně slušná funkce, m.j. také proto, že lze použít tyto tvuky při splitu pro každou polovinu klaviatury zvlášť a v podstatě tak mít dvoumanuál. Elektronické zvuky jsou typické pro samohrajky Yamaha, nedočkáte se textur a rozvíjejících se ploch jako u (některých) syntetizérů. PSR-3000 používá vícevrstvé samply akustických nástrojů a zářným příkladem této technologie jsou zejména kytarové a basové zvuky tzv. Mega Voice, kdy kromě základního zvuku je v multisamplu také slap, rezonance struny o pražec, glissando atd. Na tyto zvuky ale není možné hrát z klaviatury, pro midi skladby je nutné použít konvezi a Mega Voices jsou obsaženy v doprovodech nástroje. Na rozdíl od mnoha jiných, tato samohrajka umožňuje úpravu zvuků obálkou, filtrem s rezonancí, který lze řídit i midi ovladači nebo třeba LFO. Ke zvuku je přiřazeno nastavení jednoho z vložených efektů, jehož nastavení lze rovněž editovat.
Efektová jednotka umožňuje použití dvou systémových efektů (reverb + chorus) a až čtyř vložených efektů najednou. Efekty jsou programovatelné a nástroj umožňuje uložení až deseti uživatelských nastavení pro každý z nich. Osobně nemám proti efektům jedinou výtku.
Doprovody jsou velmi živé a inspirující, pokud by nestačily, na internetu jsou tuny konvertovaných doprovodů snad ze všech samohrajek Yamaha a mnoha jiných. Doprovody obsahují 3 předehry, 4 variace, 4 přechody, 1 Break a 3 dohry, samozřejmě je možná změna orchestrace a navíc mohou jako součást doprovodu fungovat i multipady, na nichž může být naprogramována například simulace hry na akustickou kytaru. Doprovody lze libovolně programovat a ukládat v neomezeném množství do interní paměti, na vloženou SM kartu, nebo na USB disk.
Sekvencer umožňuje záznam hry s doprovody, záznam 16 stop nezávisle v reálném čase, nebo nahrávání stop step-by-step. Hotové skladby lze rovněž ukládat v neomezeném množství do interní paměti, na vloženou SM kartu, nebo na USB disk. Přehrávat lze skladby ve všech možných formátech (GM, XG atd.), nástroj také umí zobrazovat notaci, akordy a texty skladeb nejen na displeji, ale také na monitoru pomocí video interface.
Yamaha PSR-3000 má vestavěný vokální harmonizér, který je opět editovatelný a jeho výstup může být kromě obou systémových efektových jednotek připojen také k jedné z vložených. Přes mikrofonní vstup lze také připojit např. elektrickou kytaru a nástroj použít jako efektovou jednotku. Vzkoušeno a je to slušné.
Mimo to lze k nástroji připojit další modul nebo jiný nástroj pomocí audiovstupů a poslouchat jej přes vestavěné reproduktory.
Výčet funkcí by byl nekonečný a pro bližší informace bude nejlepší nalézt si informace od výrobce, nebo si stáhnout manuál. Posoudit kvalitu zvuků, doprovodů a také si poslechnout demoskladby můžete zde, nebo na videoukázkách uvedených níže.

Ovládání:

První, co mě praštilo do očí, byl veliký barevný displej s funkčními tlačítky kolem. Není zrovna jemný a také není zrovna kontrastní při pohledu ze všech úhlů. Já jej beru jako úlitbu módě a barvičky se mi líbí. FW nástroje se podobá operačním systémům počítače a navigace mezi jednotlivými menu nástroje je hračka. Nechápu moderní trend nevybavovat nástroje numerickou klávesnicí pro přímé vyvolání zvuků, nastavovámí parametrů atd. Toto jsem už kritizoval u Rolandu Juno G a ani tento nástroj toho neušetřím.

Co je na nástroji méně potěšitelné, je klaviatura. Pro Yamahu typicky užší klávesy a molitanovým dohmatem, citlivost pouze úhozová, bohužel nikoliv tlaková. Za ty peníze by klaviatura měla vypadat úplně jinak.
Z real-time ovladačů nabízí nástroj kolečko Pitch-bend, modulační kolečko a připojení dvou pedálů. Jejich funkce lze samozřejmě přiřazovat. V módu Organ Flutes lze tlačítky ovládat virtuální táhla varhan, což je trochu legrační, protože táhel je devět a tlačítek jen osm párů. Pro ovládání dvou nejnižších registrů je nutno přepínat funkci ovladače.
Konektivita nástroje spočívá kromě již zmíněných pedálů také v audio vstupu, výstupu (2 X - jeden regulovaný, druhý se stálou úrovní), vstupu pro mikrofon, USB To Host, USB To Device, MIDI IN/OUT, výstupu pro sluchátka a videovýstupu. Nástroj má slot pro Smartmedia kartu.

Zkušenosti z provozu:

Nástroj používám pro vytvoření doprovodů při cvičení složitějších skladeb, které pak hrajeme s kapelou a také pro vlastní potěšení. Možná jednou vytáhne do boje v roli flašinetu, pokud budeme donuceni hrát některé akce ve dvou lidech. Nástroj šlape jako hodinky a doufám, že mu to vydrží :o).

Přednosti nástroje:

Skvělé zvuky akustických nástrojů, možnost práce se zvukem, SPOUSTA funkcí, spolehlivost. 128 hlasů polyfonie. Vestavěné reproduktory mají překvapivě mohutný zvuk (ale při vyšší hlasitosti ovlivňují nízké tóny promodulování vysokých).

Nedostatky nástroje:

Klaviatura je hrozná. SM karta má omezenou kapacitu na 128 MB. Pro sekvencer ale bohatě stačí.

Ukázky:


Blahopřání praotci českých el. pian

21. ledna 2010 v 22:46 | Jiří Janků |  Úvod, novinky a seznam literatury
BLAHOPŘÁNÍ PRAOTCI ČESKÉHO ELEKTROFONICKÉHO PIANA PANU LADISLAVU KOŘÁNOVI

Jiří Janků a Ladislav Kořán /1924/ na výstavě - ČESKÁ KYTARA /2009/
Dne 23. listopadu 2009 oslavil v USA praotec českých elektronických hudebních nástrojů a první poválečný blatenský tovární výrobce elektromagnetického snímače zvuku pro značky Resonet a slavný atlet pan Ladislav Kořán 85 let. Ladislav Kořán se narodil v obci Hloubětín u Prahy, která leží na starodávné cestě z Prahy do Nymburka. V roce 1936 se rodina přestěhovala do městské části Praha - Satelice, ve které Ladislav Kořán žil do roku 1947, odkud se přestěhoval do jihočeského města Blatná u Strakonic. Na jeho legendární poválečné české snímače zvuku z 50. let minulého tisíciletí a hudební nástroje značky Resonet, začínala svoji kariéru celá řada významných českých a světových hudebních osobností např. George Harrison, Jimmy Pege, Albert Lee, Eric Clapton, Gerry Morsden, John Paul Johnes z Led Zeppelin, Petr Janda, Ladislav Štaidl, Petr Novák, Radim Hladík a mnoho dalších evropských umělců a hudebních skupin. Na celosvětové výstavě Expo 58 v Bruselu byla oceněna - Zlatou medailí Expo 58 kolekce tři českých elektronických hudebních nástrojů značky Resonet, které vyrobilo výrobní družstvo Dřevokov z Blatné.
Jménem českých hudebníků přeji legendárnímu oslavenci k jeho významnému životnímu jubileu hodně pevného zdraví, spokojenosti a životního elánu.

Královéhradecký sběratel českých kytar - Jiří Janků.
/ www.muzeumkytar.cz./
P. S.
K blahopřání pana Janků se připojují: sběratel varhan pan Michal Najvrt, Karel Petráň - ředitel Městského muzea a Josef Hosperger starosta města Blatná. Vojtěch Vaňhara starosta MČ Praha - Satalice a Ing. Martin Soukup náměstek primátora Magistrátu města Hradec Králové.

Kuriozity - nová rubrika

12. ledna 2010 v 22:29 | Najvrtson
Proč byla vytvořena tato rubrika

Přiznávám, že kvůli zatím jedinému článku, který mi zaslal p. Jiří Janků a který jsem neměl kam zařadit. Téma a předmět tohoto článku považuji ale za natolik zajímavé, že by bylo škoda tady nástroj Ekvodin nezmínit, ačkoliv nebyl vyroben na našem území, aby mohl být v Muzeu, ani s ním nemám osobní zkušenosti, abych jej mohl zařadit do rubriky Nástroje zahraniční výroby.
V každém případě je vytvožení rubriky Kuriozity výzvou nejen pro mne. Určitě bych ji rád rozšiřoval o cokoliv k tématu, neboť nebylo vše dosud popsáno v literatuře a tím méně v naší.
Doufám, že se mnou budete souhlasit.

Multifunkční varhany Z. Hoška

12. ledna 2010 v 22:18 | Zdeněk Hošek |  Amatérské konstrukce
Multifunkční varhany Z. Hoška

Neúnavný konstruktér a "bastlíř" Zdeněk Hošek mi poslal popis další ze svých mnoha konstrukcí. Zdeňku, děkuji moc, máš nejen můj obdiv!!!

Multifunkční elektronické varhany s doprovodem


Konstrukce nástroje ukazuje směr, kterým šli konstruktéři ve vývoji elektronických nástrojů.
V konstrukci je využitý speciální integrovaný obvod firmy Holtek HT3494, který obsahuje všechny
obvody potřebné pro stavbu. Obvod generuje výběrem jednotlivé tóny, které jsou příslušně
upravovány, generuje rytmy bicích nástrojů, generuje doprovodné basové a chord tóny spouštěné
od kláves. Jednotlivé tóny a rytmy jsou indikovány displejem LED, obvod umožňuje i záznam
tónů a jejich programování, transpozici tónů a má i další funkce.
Srdcem nástroje je obvod firmy Holtek HT3494 pracující na frekvenci 3,5 MHz. Výběr tónů a
rytmů je prováděn diodovou maticí pod jednotlivými klávesami, na výstupu je integrovaný zesilovač
s výstupem na vnitřní nebo externí zesilovač. Ovládání je provedeno pomocí mikrospínačů,v tomto
případě jsou použity tlačítka z telefonních přístrojů. Indikaci obstarává dvojitá číslicovka LED.
Napájecí obvody jsou na samostatné desce, transformátor je umístěn uvnitř nástroje. Klávesnice je
klasické velikosti, zde v rozsahu 4 oktávy. Spínací systém je proveden na desce s plošným spojem,
sběrnice jsou z postříbřeného drátu, spínací dráty jsou pružné, což zaručuje dobrý pocit při hraní.
Vše je umístěno na deskách s plošnými spoji a vestavěno do skříně potažené koženkou. Bohužel se
doposud nepodařilo dokončit přední panel nástroje s popisem, což představuje vyřezat v hliníkovém
panelu otvory pro tlačítka a provézt popisy funkcí.
Obvod HT3494 není ani dnes problém sehnat a to poměrně levně. Existují i další varianty tohoto
obvodu nebo jen obvody pro samostatné bicí nástroje. Katalogové listy lze získat snadno na webu
včetně návodů na konstrukce. Konstrukce byly popsány i v naší radioamaterské literatuře. Přesto
asi mnoho konstrukcí s těmito obvody nevzniklo, neboť stěžejní je provedení mechanických dílů a
získání klávesnice se spínacím systémem což je pro mnoho konstruktérů velice ožehavý problém.
Při hře na tento nástroj se potvrdila přímá úměra ceny s kvalitou. Zvukově se nástroj pohybuje
na úrovni jednoduchých samohrajek, pravděpodobně je to dáno mícháním max 2 stopových výšek
a jejich dalším přednastaveným filtrováním. Na tomto principu byl proveden i obvod SAA190, který
měl ovšem oba výstupy samostatné a tóny bylo možné externě upravovat. S tímto obvodem autor
postavil jednoduchý syntetizér, který se osvědčil zejména z hlediska stability ladění. Ale zpět k tomuto
nástroji. Zajímavé jsou variace jednotlivých bicích nástrojů a zejména funkcí doprovodu, které jsou
na dobré úrovni. Postupně byly vyvíjeny samozřejmě daleko dokonalejší obvody pro konstrukci
klávesových nástrojů. Jejich využití v amatérských je však dnes sporné, neboť jsou obtížně dostupné
a není ani důvod tyto konstrukce stavět, neboť na trhu je záplava levných nástrojů různého provedení.
Tato konstrukce ukazuje využití jednoúčelového obvodu v konstrukci hudebních nástrojů, dnes
už bohužel ale jen pro skalní příznivce této techniky.
Nástroj byl postaven kolem roku 1998 a krátce používán pro domácí hraní. Dnes je to spíše
nedokončený muzeální kousek. Autor plánoval vestavět jednoduchý delay na bázi obvodu PT2399 a
chorus s obvodem MN3207. Zvuk nástroje by se zatraktivnil, bohužel k tomu již nedošlo.
Dalším podobným obvodem je HT3495 pro konstrukci piana se 49 klávesami, či jednoduché
obvody např. HT3146 apod. pro 15 kláves. Další obvody najdou zájemci v katalogu firmy Holtek.
Věřím že zveřejněním této konstrukce se najdou i další konstruktéři elektronických hudebních
nástrojů, kteří nabídnou svoje konstrukce. Autor nabízí úpravu fotografií či jednoduchých popisů ke
zveřejnění.



Technické údaje:
Rozměry: 800 x 300 x 130 mm
Napájení: 230 V
Ozvučení: vnitřní reproduktor
Výstupy: na externí zesilovač
Klávesový rozsah: 49 kláves klasické velikosti, rozsah C2 - C6
Osazení polovodiči: 2 ks IO, 2 ks tranzistor,62 ks dioda, LED display
Nástroje: 100 registrů piano,organ,flute,trumpet,saxophone,brass,violin,harp,,mandolin,marimba,xylophon,pad,syntpiano,syntorgan,string,space,pianoorgan,další kombinace nástrojů
Efekty: předpokládán efekt chorus, delay - nezabudován
Ovládací prvky na panelu: dle foto - vibrato,sustain,transpozice,fill in,start-stop,tempo,chord,finger,
receiver,program,play,předvolby,demo,volume a další prvky dle katal. listu
Rytmy: 100 rytmů, rumba,pop,disco,polka,bosanova,march,beat,country,rock and roll,swing,latin,waltz,slow waltz
Perkuse: ručně - bass drum,snare drum,hit hat,cymbal
Demo song: 10 melodií
Další možnosti: nastavení tempa,paměť na 26 not,auto bass chord,transpozice,vibrato,sustain,fill in efekt,chord single nebo multi keys,chord synchro,display LED,indikace chord
Další možnosti: dle katalogového listu Holtek HT3494
Hmotnost: cca 10 kg
Provedení: viz foto

Využití dnes: Přístroj se nepoužívá, je uložen v soukromém muzeu autora.
Výrobce: amatérský výrobek
Konstrukce: Zdeněk Hošek
Vyrobeno: r. 1998
Dokument vypracován: 02.01.2010