Prosinec 2009

Syntetizér Antares II

1. prosince 2009 v 23:00 | Milan Guštar |  Muzeum - nástroje
Syntetizér ANTARES II (1979)

Druhý ze série Antaresů byl postaven kolektivem VÚRT roku 1979. Antares II má dřevěnou skříň s rozměry 81 X 62 X 14 a váží 27 kg. Veškeré obvody kromě klaviatury, koleček a tlačítka Glide jsou umístěny v kovové skříni zavěšené na pantech, kterou lze vyklopit a získat tak snazší přístup k ovládacím prvkům. V rozloženém stavu má nástroj rozměry 81 X 62 X 47 cm. Klaviatura má opět tři oktávy (c-c), pomocí přepínače Investor lze obrátit závislost mezi stisknutou klávesou a velikostí generovaného napětí. Nejnižším klávesám odpovídají nejvyšší tóny a naopak. Antares II má dva VCO s plynule nastavitelným tvarem signálu mezi pilou a obdélníkem s PWM. Stabilitu ladění zabezpečuje teplotní kompenzace exponenciálních převodníků pomocí dvojitých tranzistorů a drátových odporů s vhodným teplotním koeficientem. VCF je LPF čtvrtého řádu typu Moog, který lze modulovat také signálem z VCO1. Prom modulaci slozží LFO, S&H a dva ADSR.
Oba modely nástroje Antares byly vyvinuty pro podnik ČSHN, do sériové výroby se však bohužel nedostal. Získalo jej několik nahrávacích studií (studio Československého rozhlasu a Československé televize)
Text byl převzat z knihy Elektrofony s laskavým svolením autora M. Guštara, kterému také děkuji za fotografie přístroje.
Další fotografie nástroje, který se objevil v inzerci v polovině letošního roku (2010) mi zaslal p. Dalibor Kopp z Liberce. Děkuji moc za kvalitní zdokumentování nástroje v excelentním stavu!
A201
A202
A203
A204
A205
A206
A207
A208
A209
A210
A211
A212
A213
A214
A215

Syntetizér Antares (Aktualizováno)

1. prosince 2009 v 22:43 | Milan Guštar a Zdeněk Hošek |  Muzeum - nástroje
Syntetizér ANTARES (1978)
V roce 1978 postavili Miroslav Kasper, Michal Eben a Jaromír Vítek v československém Výzkumném ústavu rozhlasu a televize (VÚRT) monofonní syntetizér Antares.
Má tříoktávovou klaviaturu (c-c) a veškeré ovládací prvky jsou vlevo od ní. Zvukové obvody tvoří jeden VCO, jeden VCF a jeden VCA. VCO vytváří signály pila, trojúhelník, sinusovka a puls, které lze míchat pomocí čtyř posuvných potenciometrů. VCF je BPF s dvojitým RC článkem T ve zpětné vazbě, který se přelaďuje tranzistorem FET zapojeným namísto jednoho z odporů. VCF má vlastní generátor obálky AD s nastavitelnou délkou fáze Decay. Generátor obálky pro VCA pracuje v režimu AR s nastavitelnými fázemi Attack i Release, nebo v režimu AR, kdy lze nastavit pouze délku fáze Decay. LFO generuje modulační signál se sinusovým průběhem. Dřevěná skříň mí rozměry 88 X 24 X 11 cm. Nástroj váží cca. 8 kg.
Nístroj následoval Antares II, oba byly vyvinuty pro podnik ČSHN, do sériové výroby se však bohužel nedostal. Získalo jej několik nahrávacích studií (studio Československého rozhlasu a Československé televize)
Text byl převzat z knihy Elektrofony s laskavým svolením autora M. Guštara, kterému také děkuji za fotografii přístroje a zadního panelu.
Další a podrobnější informace dodal Zdeněk Hošek, kterému patří můj vřelý dík za obětavost a podporu celým těmto stránkám!

Syntetizér Antares

Tento článek je přepisem příspěvku uveřejněného ve sborníku přednášek " Elektronické hudební nástroje " ,pořádaných na dni nové techniky v Hořovicích v říjnu 1979. Autorem publikované přednášky byl Ing. Jaromír Vítek z tehdejšího Výzkumného ústavu rozhlasu a televize. Z článku na téma " Studiové syntezátory a aplikace některých elektronických obvodů v malých klávesových hudebních syntezátorech " jsem vybral pasáž týkající se právě syntetizéru Antares. Přestože byl tento
klávesový nástroj vyvinut a vyroben v prototypu kolem roku 1978, do výroby se bohužel nedostal,
přestože by obohatil trh právě s těmito nástroji, které tehdy chyběly. Je zřejmé že pro profesionální využití by nástroj asi vhodný nebyl. Zajímavé bylo rovněž zapojení jeho obvodů, které se lišilo od klasických obvodů syntetizérů té doby. Pro případné znalce mohu zapojení dále okomentovat, neboť se dochovalo i zapojení nástroje. Je zřejmé že dnes se již jedná o přístroj vhodný spíše do muzea. Škoda že autoři nástroje nepřispěli svými poznatky o vývoji těchto nástrojů a době ve které vše probíhalo. Bylo by to jistě zajímavé čtení. Bohužel ani následovník Antares 2 , přestože byl vyvinut a vyroben v několika exemplářích, se do výroby nedostal. Pokud by byl zájem, je možné popsat i tento nástroj, neboť poměrně rozsáhlý rozbor parametrů byl popsán v časopisu " Rozhlasová a televizní technika " z roku 1981. Je škoda že svými postřehy a nahrávkami nepřispěl majitel Antaresu 2 ( viz foto ). Bylo by zajímavé poslechnout si jak hrál nástroj té doby srovnatelný s Minimoogem. Věřím že autor článku bude k přepisu shovívavý, neboť dnes se jedná o materiály mající spíše historickou a studijní hodnotu a je ale zajímavé se s nimi seznámit i dnes.
Část příspěvku na téma syntetizér Antares - přepis článku bez komentáře a bez úprav textu.
Studiové hudební syntezátory jsou vesměs velmi rozsáhlá a drahá zařízení určená pro specializovaná zvuková pracoviště. Aby bylo možné přiblížit realizaci syntetického zvuku i ostatním zájemcům z řad jednotlivců, začaly se také vyrábět malé klávesové hudební syntezátory s menším rozsahem a nižší cenou. V současné době vyrábí takovéto syntezátory řada zahraničních firem. Aby bylo možno uspokojit i zájemce v ČSSR, byl ve Výzkumném ústavu rozhlasu a televize vyvinut pro oborový podnik Československé hudební nástroje syntezátor " Antares".
Hudební syntezátor " Antares " je jednohlasý syntezátor stolního provedení s klávesnicí o rozsahu tří oktáv s možností posunu o +- 1 oktávu. Je napájen ze sítě 220 V, 50 Hz a jeho výstup se připojuje ke vstupu zesilovače o citlivosti asi 100 mV. Je vestavěn v dřevěné skříňce, veškeré ovládací prvky má
umístěny na horním panelu vlevo od klávesnice, na zadním panelu jsou pouze pojistková pouzdra a
potenciometry nastavitelné šroubovákem. Po elektrické stránce je tvořen komplexem obvodů a funkčních celků, které si dále popíšeme:

Klávesnice syntezátoru "Antares"

V syntezátoru "Antares" je použita tříoktávová klávesnice se dvěma řadami kontaktů pod klávesami. Jedna řada kontaktů je připojena na odporový dělič a slouží k řízení výšky tónu. Druhá řada kontaktů, zapínajících se následně po první řadě, slouží k řízení vzorkovacího obvodu a generátorů obálek. Odporový dělič je napájen ze zdroje stejnosměrného proudu 0,6 mA a je uzemněn
přes obvody hrubého a jemného posuvu ladění.

Vzorkovací obvod

Vzorkovací obvod je zapojen mezi klávesnicí a generátorem a slouží k udržení ladícího napětí od
puštění jedné klávesy až do stisknutí jiné klávesy. Na vstupu vzorkovacího obvodu je zapojen posuvný
potenciometr, kterým se nastavuje časová konstanta efektu glissando.

Generátor

Základním obvodem syntezátoru je generátor. Skládá se z exponenciálního převodníku, generátoru pily a obvodů pro tvarování výstupního napětí. Exponenciální převodník převádí lineárně
klesající napětí ze vzorkovacího obvodu na exponenciálně rostoucí proud pro ladění generátoru pily. Do odporového děliče tohoto generátoru se rovněž přivádí napětí pro vytváření efektu vibrato. Pilové
napětí je vedeno na dvoucestný usměrňovač, který mění pilu na trojúhelníky, které jsou pomocí dvou
diod dále upravovány na průběh podobný sinusovce. Výstupní napětí generátoru je tvořeno syntézou
čtyř průběhů, impulzů vzniklých derivací pily, pily, trojúhelníku a sinusovky / zkreslení asi 5 %/. Obsah jednotlivých složek ve výstupním signálu se řídí posuvnými potenciometry.

Filtr

K úpravám barvy zvuku je v syntezátoru " Antares " užito pásmové propusti s dvojitým T-článkem ve zpětné vazbě tranzistoru. K ovládání filtru je určena souprava čtyř vybavovacích tlačítek. Jedním tlačítkem se filtr vypíná, zbývající tlačítka spínají různé způsoby ladění filtru.

Zesilovač

K ovládání amplitudy signálu syntezátoru slouží napěťově řízený zesilovač osazený tranzistorem,
který je emitorem připojen na zdroj proudu. Signál z kolektoru tohoto tranzistoru postupuje přes emitorový sledovač a posuvný regulátor výstupního napětí na výstupní konektor.

Generátor vibráta

Generátor vibráta poskytuje na svém výstupu sinusové napětí o kmitočtu 3 … 13 Hz. Wienův
článek generátoru je laděný dvojitým potenciometrem.

Generátor obálky filtru

Generátor obálky filtru vytváří při každém stisknutí klávesy, pokud není držena jiná klávesa, impuls s přibližně lineárním náběhem a exponenciálním doběhem. Výstupním impulzem z tohoto generátoru se ladí filtr, čímž vzniká efekt wa-wa neboli kvákání.

Generátor obálky

Řídící napětí pro zesilovač dodává generátor obálky. Je to pasivní obvod tvarující výstupní impulzy z klávesnice. Po stisknutí klávesy nabíhá výstupní napětí generátoru obálky z hodnoty asi
-3 V do hodnoty +0,7 V a po puštění klávesy opět dobíhá do hodnoty -3 V, přičemž doby náběhů a doběhů jsou nastavitelné pomocí potenciometrů. Nastavením pomocí tlačítka lze rovněž dosáhnout toho, že po rychlém náběhu následuje bezprostředně doběh. Tvar perkusního impulzu nezávisí na době
držení klávesy. Jsou-li při stisknutí žádané klávesy drženy i jiné klávesy, impulzy nevznikají.

Napáječ

Pro napájení obvodů syntezátoru je potřeba celkem pět různých napětí: +20V, +10V a -10V stabilizovaných a +16V a -16V nestabilizovaných. V napáječi je použit síťový transformátor TVS Dubnica 9WN661231, na jehož sekundáru jsou střídavá napětí 12V a 24V. Střídavé napětí 24V se jednocestně usměrňuje a stabilizuje zenerovou diodou na +20V. Střídavé napětí 12V se rovněž jednocestně usměrňuje a to na +16V a -16V. Tato napětí se dále stabilizují tranzistorovými stabilizátory na +10V a -10V.
Na závěr je nutno zdůraznit, že při vývoji syntezátoru " Antares " šlo především o dosažení nízké prodejní ceny. Jeho využití bude především v malých amatérských souborech pro zvýraznění interpretace populární hudby. Do budoucna se potom počítá i s výrobou složitějších typů, určených pro náročnější zájemce.
Tolik tedy přepis části přednášky na téma "Antares". Doufejme, že se najde nějaký vlastník nástroje, který nástroj detailně nafotí a dá foto k dispozici dalším zájemcům. Dále zde uvádím jeden
z dobových dokumentů, týkající se nástroje Antares. Bohužel kopie trochu nejasná a dnes si již nepamatuji z kterého časopisu pochází a tak pokud by někdo vlastnil lepší podklady nechť se ozve.
Několik technických parametrů nástroje:
Klávesový rozsah: 3 oktávy ( C - c ), monofonní
Rozměry: 880 x 240 x 110 mm
Hmotnost: 8 kg
Napájení: 220V 50Hz
Zvukové obvody: 1xVCO, 1xVCF, 1xVCA, 2x gen. obálek AD,1xS and H, 1x vibráto
Osazení: 23x tranzistor (3x KF521+ 1x KC510+ 1x TR15+ KC,KF,KSY), 2x IO (WSH220 + MAA741), dioda křemíková 25x, 1x LED, 1x termistor
Ovládání nástroje: viz popis nebo foto
Schema nástroje: dostupné
Výstup: 1x konektor DIN
Pro czechkeys Zdeněk Hošek
20.2.2011

Elektronický bubeník Z. Hoška

1. prosince 2009 v 21:45 | Zdeněk Hošek |  Amatérské konstrukce

Elektronický bubeník


K hudebnímu projevu patří jistě i vytváření rytmického doprovodu a to buď přímým hraním
na bicí soupravu nebo vytváření zvuku jednotlivých nástrojů elektronickou cestou.
Tento elektronický doprovodný nástroj imitující základní bicí nástroje vznikl zhruba v roce 1981
a to přepracováním konstrukce publikované v jednom amatérském časopisu té doby. Vývoj od té doby
samozřejmě značně pokročil a od klasických obvodů s diskrétními prvky jsme se dostali až k plné integraci a zmenšování jednotlivých konstrukcí s využitím zákaznických obvodů.
Popišme si stručně tuto konstrukci. Nástroj generuje základní bicí nástroje a to - 2x bonga, 2x dřeva, činely, metličky, bubínek a buben. Tyto nástroje lze ručně spouštět tlačítky na panelu přístroje nebo elektronicky generátorem tvořeným dvěma tranzistory s možností ovládání tempa. Tento generátor ovládá děliče kmitočtu tvořené 2x IO 7474. Výběr jednotlivých rytmů je ovládán přepínačem na těchto děličkách a na výstupu lze takto získat celou řadu různých kombinací spouštěcích signálů ovládajících vlastní generátory nástrojů. V tomto případě máme k dispozici rytmy
uvedené níže. Jednotlivé generátory jsou spouštěny impulzy taktovacího generátoru a jsou tvořeny
generátory šumu, pasívními RC prvky, aktivním filtrem s tranzistorem a obvodem s nastavitelným
dozněním. Konstrukce generátorů je uzpůsobena jednotlivým nástrojům a naladění je provedeno
jednotlivými prvky RC. Nástroje jsou rozděleny do dvou skupin dle výškové polohy a je možné
je zavézt na stereo zesilovač. Celé zařízení je postaveno na dvou deskách s plošným spojem, které
jsou umístěny do skříně. Je zde též napájecí zdroj s usměrňovačem. Tempo je indikováno kontrolkou
na panelu přístroje. Přístroj bylo možné spouštět ovládacím signálem od nožní šlapky nebo impulzem
od basového pedálu varhan nebo harmoniky. Konstrukčně je zařízení samozřejmě daleko složitější,
zejména konstrukce jednotlivých generátorů nástrojů, neboť v tomto případě jde o věrnost
jednotlivých bicích nástrojů tak aby se zvuk přiblížil skutečným. Jde tedy zejména o výšku ladění,
šumové složky a doznění jednotlivých generátorů.
Ke stavbě přístroje jen malý postřeh na který si autor vzpomíná. V té době nebyly aktivní prvky tj. např. IO a tranzistory příliš levné. Pamatuji si že např. IO 7474 stál v tzv. I.jakosti 120,-Kč,
proto se tyto součástky kupovaly jako druhojakostní v prodejně v Myslíkově ulici v Praze. Zde byly
za polovinu ceny. Pamatuji si že se mi podařilo otočit napájecí napětí na IO a tyto nenávratně odešly.
Cena konstrukce se tedy prodražila o nákup nových což nebylo zrovna příjemné.
Podobná konstrukce byla publikovaná např. v knize Elektronické hudební nástroje. Příkladem
tovární konstrukce podobného zařízení může být elektronický bubeník ve varhanách Delicia - Vega,
kde jsou jednotlivé rytmy uloženy v paměti PROM 74188 nebo bubeník z varhan Delicia HT 61BD.
Těmito konstrukcemi se autor též zabýval a lze říci že fungují k plné spokojenosti dodnes. Podobné
zařízení vyráběla v cizině firma Vermona z NDR.
Zájemci o tuto problematiku najdou další náměty v radioamatérských časopisech té
doby nebo v knihách zabývajících se touto problematikou.
Původně se toto zařízení využívalo při hraní v domácí kapele při kombinaci s dalšími nástroji
kytarou a varhanami. Osvědčilo se při hraní polky, walzu či zejména popové a rockové hudby.
Dnes se toto zařízení nevyužívá a bicí jednotky jsou implementovány přímo do klávesových nástrojů
nástrojů. Zajímavou alternativou jsou dnes virtuální bicí jednotky ve formě vst instrumentů v počítači, kterých dnes existuje nepřeberné množství, přesto tyto konstrukce zůstanou zajímavou alternativou k
dnešní technice, neboť umožnily nahlédnout do trochu jiné oblasti tvorby zvuku.
Konstrukci dokumentuje několik přiložených fotografií.


Technické údaje:
Rozměry: 320 x 180 x 60 mm
Napájení: 220 V
Výstupy: na zesilovač - dvě skupiny nástrojů ( A-vysoké tóny, B-basové tóny)
Kmitočtový rozsah: 20 Hz - 5 kHz
Osazení polovodiči: 2 ks IO, 22 ks tranzistor, diody
Nástroje: bongo(160Hz), dřevo(1kHz),dřevo(2kHz), činel(5kHz), bubínek(525Hz), buben(65Hz),
metličky
Efekty: ne
Ovládací prvky: dle foto
Rytmy: automaticky - metronom, passo doble, rockn roll,blues, swing, foxtrot, twist, cha-cha, polka, walz
: ručně - ovládání tlačítky nebo od kláves varhan s pomocnými kontakty, spouštění nožním pedálem s mžikovým kontaktem
Hmotnost: cca 3 kg
Provedení: viz foto

Využití dnes: Přístroj se nepoužívá, je uložen v soukromém muzeu autora.
Výrobce: amatérský výrobek
Konstrukce: Zdeněk Hošek
Vyrobeno: r. 1981
Dokument vypracován: 15.11.2009