Leden 2009

Pružinový reverb Zdeňka Hoška

3. ledna 2009 v 21:14 | Zdeněk Hošek |  Amatérské konstrukce
Pružinový reverb konstrukce Zd. Hoška

Zařízení tohoto typu vytvářejí po připojení za nástroj nebo mikrofon dojem velkého prostoru.
Zvuk v pružinách doznívá plynule ( hall ) a nejsou zde patrné rázy známé z digitálních zařízení, kde je naopak nutné zavádět zpětné vazby k docílení efektu ( reverb ). Zařízení pracuje na principu zpoždění zvukového signálu po průchodu kovovými spirálami, které mohou být různě dlouhé, v různém průměru, různě napnuté apod. Na výsledném zvuku se rozhodující měrou podílí provedení budícího a snímacího zařízení pružin. V minulosti bylo i v naší časopisecké literatuře popsáno několik konstrukcí tohoto zařízení ovšem vždy s nevalným výsledkem. Autoři používali jako budiče či snímače různé dostupné prostředky jako např. sluchátkové vložky apod. Problém byl v tom že vlnění se v pružinách přenášelo způsobem, kdy vznikala při určité frekvenci a větším vybuzení i výrazná rezonance pružin a tyto doslova hrály, současně docházelo ke zkreslení zvuku. Originální patentovaná zařízení např. firem Hammond, Accutronics apod. používají princip příčně magnetizovaných feritů a tím torzního buzení pružin. Na tomto principu jsou pružiny i při max. vybuzení tiché a přenos zvuku je optimální. Autor samozřejmě též experimentoval s různými snímači, neboť v době minulé nebyly tyto jednotky dostupné, nakonec se však podařilo získat pružinovou jednotku z vyřazeného zesilovače a postavit toto jednoduché zařízení. Bylo používáno s varhanami Delicia Vega, které kupodivu nebyly žádnou dozvukovou jednotkou vybaveny, přestože tomu konstrukce přímo vybízela. Zřejmě ale nebyly dostupné prostředky na nákup těchto jednotek v zahraničí. Podobnými jednotkami byly běžně vybavovány varhany firmy Vermona např. ET 6-1 a jiné a zvuk tím dosáhl dojmu hry v chrámovém prostoru, jistým způsobem se daly maskovat i nedostatky hry na klávesy. I dnes v záplavě digitálních zařízení lze tyto jednotky zakoupit a to i u nás v obchodech s elektronickými součástkami. Příkladem mohou být pružinové jednotky firmy Belton v různém provedení, kdy lze jednoduchým způsobem imitovat zpoždění při hře na nástroj. Bohužel kmitočtový rozsah přenosu není valný vzhledem k použité technologii a lze ji odhadovat do 3 - 5 kHz, což ovšem není na závadu. Použitá pružinová jednotka má délku téměř 400 mm, čímž lze dosáhnout mimořádného zpoždění. Obsahuje též tlumící zařízení, zde ovšem nepoužité, které umožňovalo zatlumením pružin snížit doznívání pružin. Jednotka obsahuje dvě řady pružin o různém průměru a různého napnutí. Pružiny jsou v polovině vinuty opačným směrem ke snížení rezonance. Ta je ostatně po vybuzení minimální a zařízení je mimořádně tiché. Budiče a snímače jsou provedeny velice pečlivě s budícími a snímacími cívkami vč. torzních feritů. Vše je umístěno do plechového krytu k zamezení indukce rušivých napětí. Jednoduše se tyto jednotky zapojují do okruhu pomocí cinch konektorů. K vybuzení a snímání je předřazen budící zesilovač zde ve třídě B - dvojice PNP-NPN tranzistorů, lze zapojit ale i jiným způsobem dle různých schemat na webu. Na výstupu je jednoduchý snímací zesilovač s integrovaným obvodem MAA741, jehož výstupní signál se mixuje s originálním. Napájení obstarává síťový transformátor s usměrňovačem. Vstupní signál lze regulovat potenciometrem. Zařízení je komplet vestavěno do hliníkové skříně s bočnicemi - viz foto. Je škoda že se v době minulé podobná zařízení nevyráběla. Pružinové dozvuky se pouze montovaly do zesilovačů Tesly Vráble, možná našly i jiné uplatnění. Z pohledu dneška jsou podobná zařízení stále použitelná. I toto zařízení by mohlo projít inovací a to náhradou celé elektroniky s moderními nízkošumovými obvody, i když to v případě buzení není až tak nutné. Důležité je rovněž odpružení jednotky tak aby nebyla náchylná na různá bouchání, které snímací systém okamžitě registruje. Možná že i délka pružin by mohla být kratší tj. použít jinou jednotku. Dnes toto zařízení nevyužívám, jsou k dispozici modernější - digitální, které umožňují i spoustu dalších efektů kromě efektu typu hall, přesto je zajímavým příspěvkem do muzea těchto zařízení vyrobených v minulém století. Zájemci o tato zařízení najdou dostatek informací zejména v časopisech Amatérské radio, ale hodně starých a to 50-80. léta min. století.

Technické údaje:

Efekt: produkuje efekt typu hall

Rozměry: 500 x 180 x 60 mm

Hmotnost : cca 3 kg

Napájení: 220 V

Ovládání: Vstupní citlivost, výstupní mix - original x zpožděný, síť vyp, kontrolka, vstup. a výst. 5 kolík. konektor, stop efekt

Osazení polovodiči: 4 x tranzistor, 1 x integovaný obvod, 1 x stabilizátor

Výrobce: amatérský výrobek

Konstrukce: Zdeněk Hošek

Rok výroby: 1987

Dokumentačně zpracováno: 30.12.2008




Amatérské konstrukce - předmluva

3. ledna 2009 v 20:18 | Najvrtson |  Amatérské konstrukce
Předmluva k rubrice Amatérské konstrukce

Doba minulá svým nedostatečným zásobováním, výrobou, neexistujícím či sporadickým dovozem, jakož i velkým omezením svobody cestování a nízkým kupním potenciálem dala příčinu k rozmachu lidové tvořivosti, kutilství atd. Prakticky každý byl občas donucen zasáhnout do řemesla někomu jinému, obzvláště měl-li nějaké hobby. Tak vznikla celá řada amatérských konstrukcí, z nichž za některé by se nemusel stydět leckterý profesionál ať jde o konstrukci, nebo provedení.
Na tomto místě bych chtěl postupně zveřejňovat fotografie a popisy amatérských konstrukcí hudebních nástrojů spadajících do pole působnosti těchto stránek, popisy upravených nástrojů, ale také popisy různých doplňkových zařízení, jako jsou efekty atd.
Pokud jste někdy něco takového vyrobili, zkonstruovali a máte-li možnost a chuť svůj výrobek popsat a nafotit, rád je zde zveřejním. První dvě vlaštovky, efekt Chorus a Flanger a pružinové dozvukové zařízení vlastní konstrukce a výroby mi zaslal p. Zdeněk Hošek, dobrá duše těchto stránek. Děkuji za ně!

Michal Najvrt 3.1.2009

Efekt Chorus & Flanger Zdeňka Hoška

2. ledna 2009 v 22:16 | Zdeněk Hošek |  Amatérské konstrukce

CHORUS - FLANGER - EFEKTOVÉ ZAŘÍZENÍ

Zařízení bylo postaveno koncem 80. tých let. Konstrukce je zřejmá z přiložených fotografií.
Celkem věrně imituje různé efekty typu chorus a flanger a to jako různé krabičky od výrobců jako Ibanez, DOD atd., hojně k nám později dovážených. Schema zařízení je dnes dostupné v různých variantách na webu a zručný amatér ho celkem bez problému postaví. Problém je v tom, zda se k tomu kdo odhodlá v dnešní záplavě dostupných zařízení.

Zařízení umožňuje připojení varhan a kytary. Průchodem signálu dochází ke zpoždění signálu zhruba v rozmezí od 0,512 ms do 51,2 ms což je dáno nastavením ovládacích prvků. Signál lze i periodicky rozmítat a nastavit hloubku modulace. Na vstupu lze nastavit citlivost a výstupní zpožděný signál lze mixovat se vstupním. Přístroj imituje i nástroje typu string. Srdcem zařízení je integrovaný obvod typu TDA1022 vyráběný kdysi firmou Philips, dnes sehnatelný pouze v Německu a posléze nahrazovaný spíše obvody typu MN. Přímým ekvivalentem může být např. obvod MN3004. Obvod TDA1022 je vyrobený technologií MOS a obsahuje 512 buněk . Tato sestava označená jako BBD line ( Bucket brigade delay line ), u nás nazývána jako "kýblová brigáda", umožňuje postup signálu obvodem přes paměťové kondenzátory a tím dle nastavení taktovací frekvence v rozmezí 5-500 kHz zpoždění vstupního signálu. Kmitočtový rozsah zařízení není valný a je zhruba do 5 kHz. Před obvodem a za ním jsou v cestě signálu zařazeny pásmové propusti ke snížení šumu zařízení, později k tomuto učelu využíván spíše obvod typu NE571 - kompresor, expandér. Obvod TDA 1022 byl v 70.tých a 80.tých letech využíván v mnoha efektových zařízeních a klávesových nástrojích k vytvoření efektů typu string, chorus, flanger apod. Příkladem může být např. klávesový nástroj Vermona piano string, nebo efektové zařízení Dynacord CLS-222 k vytvoření efektu typu leslie.Je škoda že tento obvod nebyl využit ve varhanách firmy Delicia, neboť tím by zvuk těchto nástrojů jistě získal na atraktivnosti. Doba tomu ale bohužel nepřála.
Zařízení bylo postaveno dle dostupné dokumentace, kterou v té době nebylo jednoduché sehnat, zejména obvod TDA 1022 se před rokem 1990 vozil ze záp. Německa nebo z Maďarska. Zařízení je postaveno na desce z plošného spoje a vestaveno do hliníkového šasi. Bylo používáno při hře na varhany Delicia Vega, kdy zvuk smyčcových registrů a při použití dozvuku dostal reálnější barvu. Dnes se jeví trochu problematické umístění trafa na plošném spoji v blízkosti signálových obvodů, což může zanášet brum do zvuku. Dále by bylo vhodnější volit elektronické přepínání při zapnutí a vypnutí efektu pro odstranění napěťových špiček. Vhodné by bylo též nahradit integrované obvody typu MA1458 nízkošumovými. Dnes je toto zařízení ale spíše muzeální kousek, ve své době bylo ale pro hru na klávesové nástroje nesporným přínosem.

Technické údaje:

Efekty typu: chorus, flanger, leslie, možnost nastavení rychlosti rozmítání, nastavení doby zpoždění

Zpoždění zvuku: 0,512 - 51,2 ms

Takt. Frekvence: 5 - 500 kHz

Nap. Napětí: 220 V

Vstup a výstup: konektor jack 6,3 mm

Ovládací prvky: Vstupní citlivost, Výstup - mix přímého a zpožděného signálu, nastavení zpoždění, nastavení zpětné vazby pro efekt flanger, nastavení hloubky a rychlosti modulace,

síťový vypínač, přepínač efektu - vypnuto, zapnuto, kontrolky LED sítě a efektu

Aktivní prvky: 4x tranzistor, 5x Integrovaný obvod

Rozměry: 200 x 40 x 140 mm

Hmotnost: cca 0,8 kg

Provedení: viz foto


Dnes je zařízení využíváno spíše nostalgicky při připomínce zajímavých efektů, které nastavení umožňuje.

Výrobce: amatérský výrobek

Konstrukce: Zdeněk Hošek

Vyrobeno: r.1990

Dokument vypracován: 30.12.2008