Listopad 2008

ASYZ

29. listopadu 2008 v 20:52 | Milan Guštar |  Muzeum - nástroje
ASYZ (1971)
V 70. letech vznikl v Oddělení zvukové techniky Filmovéhoé studia Barrandov modulární szstém ASYZ (Analyzátor a syntezátor zvuku), jehož vývoj začal již koncem 60. let. Nástroj byl několik let doplňován o další moduly, konečná verze byla označována jakol ASYZ 2. K hlavním tvůrcům patřili konstruktéři Antonín ka a Bohumil Matoušek, k nimž se na počátku 70. let připojil zvukař a konstruktér Pavel Pitrák, který následně jako zvukový mistr s nástrojem pracoval.
Syntetizér neměl klaviaturu a používal se k vytváření zvukových efektů nebo zpracování externího signálu.. Jako ručně ovládaný zdroj zvukového signálu sloužil upravený záznějový generátor Brüel & Kjaer, produkující sinusové kmity v rozsahu 20 Hz - 20 kHz. Pro ruční řízení byl také upraven třetinooktávový filtr téže firmy, u něhož se samostatnými potenciometry nastavovala úroveň v každém pásmu a jednotlivá pásma bylo možno spínat tlačítky, která se používala pro "hru" v reálném čase. Automatické řízení nástroje zajišťoval sekvencer se třemi stropami a šestnácti kroky, jejichž délku bylo možné nastavit. Mezi moduly byly VCO, generátor šumu, filtry basů a výšek, parametrické filtry, kruhové a fázové modulátory, slučovací zesilovače, VCA, generátory ADSR, LFO, generátory náhodného signálu, sledovače obálky a pomocné obvody. Úrovně vybraných signálů se řídily malým šestikanálovým mixážním pultem. Parametry signálů bylo možné sledovat pomocí vestavěného osciloskopu, indikátoru vybuzení, voltmetru a čítače pro měření frekvence. K propojení modulů sloužily zdířky a kabely používané v analogových počítačích MEDA. Zdířky na vstupech a výstupech zvukových a řídících signálů byly pro přehlednost barevně odlišené.
Ve druhé polovině 90. let byla doplněna šestioktávová klaviatura (f-f) se samostatným stojanem a syntetizér mohl služit k běžnému hraní. Za několik let se však přestal používat. Nyní jej má ve svých sbírkách společnost Cinepost.
Text je citován z knihy Elektrofony II s laskavým svolením autora p. Milana Guštara, kterému bych také rád poděkoval za fotografii.

Yamaha EX-7 (+ video)

19. listopadu 2008 v 21:26 | Najvrtson |  Nástroje zahraniční výroby
Yamaha EX-7 (1998 - 2002)
Předchůdce dobře známého Motifu a potomek série W5/W7, sourozenec větší EX-5, oproti kterému chybí VL syntéza, sampling je jen monofonní, polyfonie poloviční (64 hlasy) a jsou omezené funkce efektové jednotky. Nástroj byl zakoupen pro slušnou polyfonii, slušnou paměť na samply, možnost samplingu, množství real-time ovladačů a veliké možnosti editace zvuku. Používám jej tř roky a ještě se mám hodně co učit!

Zvuky a funkce:

Nástroj je u nás poměrně známý, takže jen krátce. Nástroj má 4 druhy syntézy: klasickou Yamaháckou AWM2 syntézu, AN syntézu (virtuální analog), FDSP syntézu a sampling. AWM zvuk (patch) může být složen až ze čtyř elementů (multisamplů), které mohou být libovolně upravovány obálkami, LFO, filtry, atd, atd... DSP jednotky jsou čtyři; reverb, chorus a dvě vložené se spoustou typů efektů. Můžete si s nimi dělat co chcete... Co se nepovede vytvořit, to se dá nasamplovat, já mám ve svém nástroji nainstalováno 64 MB RAM (+ 1 MB standardní) a tam už se něco vejde. Hodnotit mohu jen tovární zvuky, svoje si pomlouvat nebudu a hlavně si myslím, že pokud se něco nepovedlo, je to jen mojí neznalostí. Takže nástroj umí skvělá elektrická piana (zejména Wurlitzer je prostě jedinečný), problém nejsou ani akustická. Dále jsou vynikající elektrické kytary a to i díky FDSP syntéze. Yamaha umí pěkné dechové nástroje a některé bicí (např. přechody u Jazzy kitu). Osobně považuji za zdařilé i simulace analogových a digitálních syntetizérů. Slabší jsou saxofony, varhany mají příliš zvýrazněny hluboké tóny.
Funkcí je tolik, že je nelze vyjmenovat. Kromě 4 druhů syntézy je zde arpeggiátor, 16.stopý sekvencer, možnost skládání patternů. Já jsem zatím pouze tvořil zvuky a samploval, nic jiného zatím nebylo potřeba. Sampler je poměrně dobrý, jenom tvoření smyček mi dalo docela zabrat. Líp se mi pracovalo se starým Ensoniqem EPS 16 Plus, ale ten mě bohužel opustil.

Ovládání:

Jak již bylo nastíněno v obecném úvodu, Yamaha EX-7 je vybavena množstvím real-time ovladačů: Tři kolečka, ribbon controller, šest potenciometrů, dvě tlačítka Scene pro vyvolání modifikací zvuků z paměni, klaviatura je citlivá rychlostně i tlakově (channel aftertouch). Klaviatura si zaslouží kritiku, je dost měkká a má také užší klávesy, než je běžný standard! To bych od nástroje této třídy nečekal. Kdeže jsou klaviatury Fatar z Ensoniqů, GEMů, Alesisů... Doplnění: Nedávno jsem přišel k Yamaze PSR-3000 (popis uvedu brzy) a klaviatura tohoto nástroje je ještě o poznání měkčí a má mělčí dohmat, takže musím EX-7 ospravedlnit, může to být ještě horší...
Displej o rozlišení 240 x 64 pixelů je hůře čitelný, nicméně díky nastavení kontrastu poskytuje svou službu uspokojivě. Veškerá menu jsou logická a pochopitelná.
Dále na nástroji najdete MIDI trio, dva stereo výstupy, sluchátkový výstup, čtyři vstupy pro pedály, vstup pro dechový kontrolér, A/D vstup a můj kousek je ještě doplněn o 4 individuální výstupy a SCSI rozhraní, které je VELMI pomalé.

Zkušenosti z provozu:

Nástroj je naprosto spolehlivý, nešumí, FW je vychytaný. Pro přenášení v pevném kufru je nástroj tak trochu těžký.

Přednosti nástroje:

Skvělé zvuky el. pian, el. kytar (m.j. díky FDSP syntéze), syntetické zvuky (AN syntéza, nebo její kombinace s AWM2), skvělé efekty, neomezené možnosti práce se zvukem, 24 dB/Oct. DCF, spolehlivost

Nedostatky nástroje:

Měkká klaviatura, váha, komunikace přes nespolehlivou 2HD disketu nebo pomalé SCSI. Nicméně existuje několik možností, jak nástroj doplnit o interní harddisk, nebo dokonce čtečku karet.


Seznam literatury

19. listopadu 2008 v 20:30 | Najvrtson |  Úvod, novinky a seznam literatury
Myslím si, že pro zájemce o elektronickou hudbu, akustiku, elektroniku a příbuzné obory bude jistě zajímavý přehled dostupné literatury. Tituly budou uvedeny ve dvou kapitolách: Česky psané a cizojazyčné. Za dodání podkladů bych rád poděkoval panu Milanu Guštarovi, seznam je a bude dále doplňován.

Další doplnění zaslal Daniel Forró známý též jako Dr. MIDI. Níže přikládám seznam jeho torby v oboru a děkuji za příspěvek!

Seznam literatury:

Tituly vydané v českém jazyce:

Dějiny vědy a techniky 10. Národní technické muzeum Praha, 2003.
Alexandr Buchner: České automaty. Národní museum Praha, 1957.
Alexandr Buchner: Hudební automaty. SNKL Praha, 1959.
Bohuslav Hanuš: Amatérská stavba elektrických hudebních nástrojů. SNTL, Praha, 1967.
Vladimír Lébl: Elektronická hudba. SHV, 1966.
Petr Rudolf Manoušek: Zvonařství. Grada, 2006.
Antonín Modr: Hudební nástroje. Editio Supraphon, 1977.
Jan Otto, ed.: Ottův slovník naučný. 1888-1943.
Ctirad Smetana a kol.: Praktická elektroakustika. SNTL, 1981.
Rudolf Svoboda, Zdeněk Vitamvás: Elektronické hudební nástroje. SNTL, 1958.
Václav Syrový: Malé dějiny hudební elektroniky. Hudební nástroje, 1989, 1990.
Václav Syrový: Malý slovník základních pojmů z hudební akustiky a hudební elektroniky. HAMU, 2001.
Gabriel Gössel: Fonogram. Radioservis, Praha, 2001.
Gabriel Gössel: Fonogram 2. Radioservis, Praha, 2006.
Milan Guštar: Elektrofony I a II

Tituly vydané v jiných jazycích:

Mark Vail: Vintage Synthesizers. Miller Freeman Books, 2000.
Reynold Weidenaar: Magic Music from the Telharmonium. Scarecrow Press, 1995.
Bob Pierce: Pierce Piano Atlas. 1982.
Stanley Sadie, ed.: New Grove Dictionary of Musical Instruments. Macmillan, 1984.
Frank Samagaio: The Mellotron Book. ProMusic Press, 2002.
Hans Joachim Schäfer, Lars Wagner: Key Report. M. Baumgardt, 1992.
Harry F. Olson: Musical Engineering. McGraw-Hill, 1952.
MIDI Manufacturers Association: The Complete MIDI 1.0 Detailed Specification. MMA, 1997.
Peter Lertes: Elektrische Musik. Theodor Steinkopf, 1933.
Tony Bacon: The Ultimate Guitar Book. Dorling Kindersley, London, 1991.
Harald Bode: History of Electronic Sound Modification. Journal of Audio Eng. Soc. Vol. 32, No. 10, 1984.
Olivier Carpentier: Les instruments de Coupleux et Givelet 1920-1935. Université de Paris - Sorbonne, 2004.
Tom Darter, Greg Armbruster: The Art of Electronic Music: The Instruments, Designers, and Musicians Behind the Artistic and Popular Explosion of Electronic Music. Quill, New York, 1984.
Peter Donhauser: Elektrische Klangmaschinen. Böhlau, 2007.
Richard H. Dorf: Electronic Musical Instruments. Radio Magazines, 1954.
Richard H. Dorf: Electronic Musical Instruments. Radiofile, 1968.
Alan Douglas: The Electronic Musical Instruments Manual. Sir Isaac Pitman & sons, 1949.
Alan Douglas: The Electronic Production of Music. Macdonald & Co. London, 1957.
Bernd Enders, Joachim Stange-Elbe: Global Village - Global Brain - Global Music. epOs, Osnabrück, 2003.
Peter Forrest: The A-Z of Analogue Synthesizers. SuSurreal, 1998, 2003.
Albert Glinsky: Theremin. Ether Music and Espionage. University of Illinois press, 2000.
Paul Griffiths: A Guide to Electronic Music. Thames and Hudson, 1979.
Encyclopaedia Britannica. 1768-2006.
Thomas B. Holmes: Electronic and Experimental Music: Pioneers in Technology & Composition. Routledge, 2002.
Emerson Anderson: Electronic Organ Handbook. Howard W. Sams & Co., 1960

Seznam literatury Daniela Forró:

Monografie:

Grada, Praha:

* MIDI. Komunikace v hudbě (ISBN 80-85623-56-0, 1993, dotisk 1995)
* Počítače a hudba (ISBN 80-85623-57-9, 1994)
* Domácí nahrávací studio (ISBN 80-7169-231-X, 1996) - obdrželo Cenu
nakladatelství Grada za nejúspěšnější publikaci roku 1996
* Svět MIDI (ISBN 80-7169-412-6, 1997)

JAMU, Brno:

* Musitronika - Elektroakustické hudební nástroje - II. Analogové a analogově-digitální syntetizéry (ISBN 80-85429-50-0, 2001)
* Musitronika - Elektroakustické hudební nástroje - IV. Samplery (ISBN 80-85429-57-8, 2001)
* Musitronika - Elektroakustické hudební nástroje - III. Digitální syntetizéry (ISBN 80-85429-81-0, 2003)
* Musitronika - Elektroakustické hudební nástroje - I. Historické EA nástroje (ISBN 80-85429-39-X, 2004)

Vlastní náklad:

* Základy musitroniky pro učitele ZUŠ (Brno 1995, 2. vydání 2000, skripta pro metodický kurs JAMU)
* Základy musitroniky (Brno 1996, skripta pro studenty JAMU)
* 100 let hudební elektroniky (2001, nepublikováno)

Příspěvky do periodik:

Opus Musicum, Brno:

* Co a jak (2/84, str. 57, 3/84, str. 66, vyd‡no i OKS Břeclav)
* Viktor Kotrubenko: Tajemství syntezátorů (8/88, str. XVI)
* Pár úvah po shlédnutí jednoho TV seriálu (1/88, str. 12)
* Elektronika a hudební výchova (1/89, str. XVII)
* Šest let digitální revoluce - MIDI systém a jeho možnosti (8/89, str. XXIII)
* Yamaha Electone EL-90 - koncert nebo reklamní kampaň? (7/91, komentář str. 1)
* Alternativní tónové systémy - hudba 21. století? (5/95)

Agenturní zpravodaj KKS, Brno:

* Elektronika a hudba (1/87, str. 1)

Muzikus, ISSN 1210-1443, Praha:

* Teorie a praxe MIDI systému (1991-1993, seri‡l - 32 dílů)
* Teorie a praxe klávesových nástrojů (1991-1997, seriál - 77 dílů)
* Synchronizace (1994, seriál - 7 dílů)
* Odpovědna strýčka Yllase (1994-1995 - 12 dílů, 2000 - 2 díly)
* Klinika Dr. MIDI (1994-1996, seriál - 34 dílů)
* Teorie a praxe samplerů (1995-1997, seriál - 35 dílů)
* Stylistika hry na klávesové nástroje (1996-1997, seriál - 16 dílů)
* Občasník Dr. MIDI (1997 - 2 díly, 2000 - 2 díly)
* Co doma - vocodery/harmonizéry, keyboardy (1997-1998, 6 dílů)
* Novoty (1994-1999, 41 dílů)

* Testy hudební elektroniky (1992-2002 - 208 testů)

* Publikování hudby na Internetu - téma měsíce (10/01)
* Automatizace hudby téma měsíce (10/02)
* Anketa - Klaviatury (08/02)
* Anketa - MIDI (03/04)
* Anketa - Softwarové syntetizéry (09/06)
* Anketa - Sekvencery (01/07)
* Anketa - Počítače Apple (06/07)
* Anketa - Notosazba (01/12)

Harmonie, Praha:

* Počítače a hudba (1996, čísla 2 až 6, 12, seriál - 6 dílů)
* Testy hudební elektroniky (2/94, 1/96, 8/96 - 3 testy)


Hudební nástroje, Hradec Králové:

* Testy hudební elektroniky (3/96 - 2 testy)


Music store, Pardubice:

* Testy hudební elektroniky (4/00, 5/00 - 2 testy)


První nezávislé veletržní noviny Panáček, Praha:

* Představujeme vám firmu Yamaha (30.10.1993, str. 3)


Softwarové noviny, Praha:

* Počítače a hudba. Jak může technologie sloužit umění? Cover story (9/94)


Music revue, ISSN 1335-2210, Trenčín:

* Ako sa orientovať na trhu klávesových nástrojov (II/98)
* Yamaha novinky (III/98-99, str. 62-63)


Sborník z III. muzikologicko-pedagogické konference "Hudba na hranici", Jihočeská univerzita České Budějovice 2000:

* Alternativní tónové systémy - hudba 21. století (str. 58-81)
* 100 let elektroakustických hudebních nástrojů (str. 96-110)
* Keyboardy (str.110-119)
* Počítače a hudba (str.119-129)
* Základy MIDI (129-140)

Různé:

* Elektronika a zvuk (diplomová práce Konzervatoř Brno 1979)
* Elektronika a hudba (diplomová práce JAMU Brno 1986)
* Anketa Jiřího Stehlíka o počítačové hudbě (Brno 1986)
* Elektronika v hudbě (s Ladislavem Němcem spoluautor scénáře výchovného koncertu pro 6.-8. ročník ZŠ, KKS Brno 1987)
* Samplery aneb vstup EAHN do 21. století (leden 1988, v rukopise, nepublikováno)
* Osnovy hudebně-teoretických předmětů kursů LK KKS Brno (1989)
* Elektronika a hudba (1989, pro SNTL Praha, nepublikováno, rozděleno na několik knih, nabídnuto nakladatelství GRADA
a postupně publikováno)
* Osnovy metodického kursu musitroniky pro učitele ZUŠ (JAMU, Brno 1995)