Solton MS50

21. srpna 2008 v 22:09 | Najvrtson |  Nástroje zahraniční výroby
Solton (by Ketron Lab.) MS50
Nástroj partří do kategorie profesionálních samohrajek a vyráběla jej ve druhé polovině devadesátých let italská firma Ketron Laboratories pro německý Solton. Jeho přímým předchůdcem byl Solton MS5 a sourozencem Solton MS60, který se od tohoto lišil pouze zabudovanými reproduktory a zesilovačem. Druhým sourozencem byl Solton MS100 se 76 klávesami, zabudovaným harddiskem a více paměťovými místy pro samplované zvuky. Industriální design bez sebemenšího náznaku snahy o zalíbení jasně mluví za to, že nástroj je zkrátka pracovním náčiním a to hlavní, v čem vyniká, je skryto uvnitř. Mně osobně tato filozofie naprosto vyhovuje a Solton MS50 se mi líbí.
Pořídil jsem jej v listopadu 2007 za účelem tvorby rytmů a podkladů a zaujal mne i jinými možnostmi, jak bude uvedeno níže.
Soltona jsem prodal v únoru 2010 za mrzký peníz, jeho místo převzala Yamaha PSR-3000 a na stojanu jej vystřídá něco, na čem se vyřádím při tvorbě zvuků.
Zvuky a funkce:
Na dnešní poměry se mnoho zvuků tohoto nástroje může zdát zastaralých. Já nicméně kvituji, že starší nástroje nemají zvuky tak očištěné od všeho rušivého, jak je tomu u některých nástrojů mladších, takže nezní sterilně - určitě je osobitý a neotřelý. Obecně nejlépe hodnoceným zvukem tohoto nástroje je Blow Sax, tedy saxofon s nátiskem. Je opravdu vydařený, nikoliv však dokonalý, v některých vzorcích je například slyšet nepřesné napojení smyčky. Další slušné zvuky jsou flétny, sólové housle, smyčcové sbory a některé dechové nástroje. Zbytek spadá do průměru, ačkoliv někdy se najde zajímavý zvuk i mezi piany, syntetickými zvuky, sbory nebo varhanami. Zvláštní pozornost bych věnoval na tu dobu slušným samplům akustických bicích. Nástrojové banky jsou doplněny několika zajímavými efekty jako například aplaus, nebo pěkný ženský smích.
Zvuky lze editovat několika parametry (obálka, LFO, LPF s rezonancí), dále je možno zvuky vrstvit na sebe (až čtyři), rozlaďovat je a dělit klaviaturu. Vytvořené zvuky lze pojmenovat a uložit na kteroukoliv ze 128 uživatelských pozic (pozice 1 první uživatelské banky slouží výhradně pro samplované zvuky), totéž platí i o mixech. V nástroji jsou dvě banky po 128 zvucích. Nástroj je GM kompatibilní.
Nástroj má na dnešní poměry skromnou 28 hlasou polyfonii a při bohatší orchestraci rytmů lehce zpožďuje náběh některých zvuků.
Efekty (reverb, chorus a leslie několika typů) jsou z dnešního hlediska spíše slabší, editovat lze jen pár parametrů. Nastavení efektů nemá vazbu na zvuk, ale na aranž (Registration), kterou je možno uložit do 100 uživatelských bank.
Doprovodná jednotka je pětistopá, obsahuje 100 továrních doprovodů, z nichž každý má 4 variace, 3 breaky, dvě předehry a dvě dohry. Umožňuje také fade in/out. Komu by to bylo málo, může si do 24 uživatelských bank nahrát rytmy z disket, nebo vytvořit vlastní. Tyto rytmy (zvané Patterns) mají stejné možnosti jako tovární doprovody v ROM nástroje. Tvorba není nijak složitá. Zajímavostí je, že MS50 umí přes MIDI rozhraní "ukrást" rytmy z jakéhokoliv jiného nástroje, nebo je také derivovat z SMF na disketách. Záznam je prováděn přímo na disketu a ukládá se opět ve formátu *.mid, takže lze takto nahranou skladbu použít ve kterémkoliv jiném GM nástroji, sekvenceru atp. Nahrávku bohužel již není možno dále editovat. MS50 pochopitelně přehrává MIDI skladby ve formátu *.mid.
Další vychytávkou je zobrazování Lyrics, tedy textů skladeb a to nejen na displeji nástroje, ale také přes video output na obrazovce televizoru. Mám za to, že MS50/60/100 byly jedny z prvních nástrojů s touto funkcí.
Ovládání:
Nástroj disponuje pětioktávovou dynamickou syntetizérovou klaviaturou s channel aftertouchem, kolčky pro ohýbání tónu a modulaci (pouze pro LFO) a speciálním konektorem pro přídavnou varhanní pedálnici o rozsahu jedné oktávy, volume a sustain pedály, které ovšem nelze připojit běžnými jacky 6,3 mm. Displej nástroje je dvouřádkový, podsvětlený a i po tolika letech dobře čitelný. Uspořádání tlačítek je logické a přehledné, některá by mohla být větší. Disketová jednotka, stejně jako ostatní ovládací prvky funguje dodnes spolehlivě.
Přímo z panelu nástroje lze provádět mixáž jednotlivých stop doprovodné jednotky i melodie, transponovat celý nástroj, ovládat leslie, portamento a mnoho dalších funkcí.
Konektivita nástroje spočívá kromě již uvedeného ve čtyřech audio výstupech, výstupu pro sluchátka a čtveřici MIDI konektorů.
Zkušenosti z provozu:
Nástroj byl provozován pouze doma pro zábavu a to ještě nepříliš často. Vždy fungoval bezvadně a byl naprosto spolehlivý.
Přednosti nástroje:
Na tu dobu velice "chytrý" nástroj s příjemnými zvuky. Některé dodnes velmi obstojné. Celkový zvuk v multitmbrálu je velmi čistý. Nejeví známky opotřebení (žádná únava tlačítek apod.).
Nedostatky nástroje:
Veškeré nedostatky plynoucí z věku nástroje - malá polyfonie, slabší efektová jednotka, absence sekvenceru
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.