Alesis QS 6.1 + karta Stereo Jazz Piano (+ ukázka)

7. ledna 2008 v 22:12 | Najvrtson |  Nástroje zahraniční výroby
Alesis QS 6.1 (1998 - 2002) + karta Stereo Jazz Piano
Nástroj jsem pořídil v říjnu 2007. Hlavními důvody k pořízení byla malá hmotnost (cca. 8,5 kila), polovyvážená klaviatura, 64 hlasá polyfonie a dobrá pověst co se týče zvuku akustického klavíru, varhan a efektové jednotky. Nástroj je třetí generací syntetizérů rodiny Quadrasynth, jeho přímým předchůdcem byl Alesis QS 6 s polovičkou vzorků v ROM, bez real-time tahových potenciometrů a s malým displejem. Jeho nástupcem byl QS 6.2, lišící se pouze designem (je stříbrný a zaoblený), 24.-bitovým D/A převodníkem (QS 6.1 má 18.-bitový) a pouze jedním slotem na PCMCIA kartu.
Zvuky a funkce:
Po stránce zvuků jsem skutečně nebyl na první poslech zklamán. Nástroj obsahuje samply piana ze zvukového modulu Alesis Nanopiano (8' Bossendorfer, slušný Wurlitzer a mnohá další el. piana), má nasamplováno všech devět registrů Hammondek včetně lomených oktáv a spousty materiálu k tvorbě dalších zvuků (například tzv. Flute wave, ze které se dá vytvořit pěkný zvuk kostelních varhan). Pěkně zní flétna, klarinet, samozřezmě v míře dané hraním na klaviaturu, některé samply bicích a některé smyčce. Naopak nepříliš dobré vzorky jsou pro dechové nástroje, slabé jsou kytary. Můj původní dojem ze syntetických zvuků nebyl valný, ale názor jsem radikálně změnil. I přes níže uvedený handicap, co se týká filtru, jsou zvuky průrazné a bohaté. Zvláštní kapitolu tvoří různé plochy a textury, kterých je v nástroji opravdu spousta (níže přikládám video s jednoduchými uázkami textur). Celkový dojem ze zvuku je chladný až surový a bezvadně se doplňující s japonskými (ev. italskými) nástroji.
V nástroji je pouze jeden LPF ovladatelný obálkou a jinými zdroji modulace, avšak není rezonanční a nejde ani nastavit jeho strmost.
Zvuková architektura nástroje je mírně odlišná od toho, co znám. Základem je multisampl, které může zvuk obsahovat až 4, každý má svoji obálku pro DCA, DCF a Pitch. Trochu matoucí je ovládání modulační matrice, kdy pro každý zvuk může být zvoleno až 6 zdrojů a destinací modulace. Pro vytvoření panoramy u stereofonních zvuků je nezbytné použití dvou multisamplů a nastavit jim rozdílnou hodnotu balance. Nástroj si ale díky promyšlené dynamické alokaci a 64 hlasé polyfonii nekrade hlasy. Nástroj má 3 tovární banky po 128 zvucích, jednu GM sadu a 128 paměťových míst pro uživatelské zvuky. Další zvuky je možno dokoupit na PCMCIA kartách a taktéž tam další vytvořené zvuky ukládat.
Další příjemnou funkcí je mód MIX (neboli Performance), kdy lze z klaviatury ovládat všech 16 MIDI kanálů. Tento mód tedy umožňuje použití všech 64 hlasů pro jedinou klávesu. Je úplně jedno, jestli zvuky navrstvíte, nebo použijete jen v části klaviatury.
Efektová jednotka se nastavuje pro každý zvuk (Program) nebo performanci (Mix) zvlášť. Základem je 5 předvolených multikombinací složených až ze 4 na sobě nezávislých jednotek. Jedná se o kombinace reverbů, chorusů, leslie simulace, distortion a speciálních efektů. Jednotka je totožná s procesorem Alesis Midiverb II.
Z PCMCIA paměťových karet umí QS 6.1 číst SMF soubory, nebo také zvuky vytvořené z vlastních samplů pomocí tzv. Sound Bridge. Kapacita každé ze dvou karet je max. 8 MB.
Po čase jsem se rozhodl do nástroje investovat a koupil jsem z USA od jediného akreditovaného výrobce duplikátů rozšiřující kartu Stereo Jazz Piano. Karta obsahuje 8 MB samplů jediného klavíru a 2 X 64 presetů (64 v temperovaném ladění a 64 v Stretch ladění - neptejte se mě, co to je :o). Materiál zde je podstatně kvalitnější, než piana v ROM (rychlejší náběh, lépe promodulovaný zvuk, atd..). Zvuky vytvořené z těchto multisamplů lze ukládat do RAM nástroje (pochopitelně hrají jen je-li vložena karta), takže jsem si vytvořil několik vlastních zvuků. Teď jsem se zvukem piána konečně spokojený!!!
Ovládání:
Jak již bylo řečeno, nástroj má velice příjemnou polovyváženou dynamickou klaviaturu standardního rozměru s aftertouchem, dvě kolečka, 4 programovatelná táhla, lze k němu připojit jeden sustain a jeden volume pedál. Dále má typické MIDI trio a konektor pro připojení k sériovému portu počítače. Výstupy jsou dva hlavní (L a R) a jeden stereofonní na sluchátka. Nástroj je kovový a zdá se být pevný.
Displej mohl být větší a grafický, takhle si člověk musí pořád dávat pozor, co dělá. I tak ale poskytuje jasné informace o všem, co se na nástroji děje.
Operační systém je docela logický, samozřejmě jej ještě zcela neovládám a ne vždycky dostanu z nástroje to, co jsem očekával. Našel jsem i jednu softwarovou chybu, kdy v multisamplu některá část nereagovala na ohýbání tónu jako zbytek vzorků (!).
Zkušenosti z provozu:
Na nástroj se hraje moc příjemně. Jediné, co mne zaskočilo je to, že QS 6.1 neumí pracovat v mono režimu, prostě vysílá jen právě připojený kanál. U mono zvuků to nevadí, některé stereo zvuky to však ovlivňuje. Po dvou letech provozu žádné známky dalšího opotřebení.
Aktualizace březen 2013: S Alesisem jsem odehrál již šestou sezónu, projevil se jako naprosto spolehlivý a výborně znějící nástroj.
Přednosti nástroje:
Malý, lehký, chytře řešené přepínání zvuků a mixů, dobré zvuky pian, varhan a dalších, dobrá efektová jednotka, možnost rozšíření díky Q-Cards nebo PCMCIA karet s vlastními zvuky, slušné možnosti coby MIDI ovladač
Nedostatky nástroje:
Příliš jednoduchý filtr bez rezonance, nedostupnost a velká cena PCMCIA paměťových karet
Ukázka:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Patrik Ištok | 20. ledna 2010 v 7:12 | Reagovat

K mono režimu: stejně se chová i Alesis Fusion - 88klávesová verze, prostě mono výstup není :-(

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.