Duben 2007

Delicia Mini

19. dubna 2007 v 10:09 | Václav Turek |  Muzeum - nástroje
Delicia MINI
Tento nástroj bohužel zatím ve sbírce nemám a tak jsem s radostí přijal nabídku pana Václava Turka, že připraví fotografie a popis svého nástroje. Tady jsou a p. Turkovi tímto mnohokrát děkuji za pomoc!

Delicia MINI je mírně bizarní klávesový hudební nástroj, dle mého
osobního názoru někdy z přelomu 70 tých a 80 tých let.
Skříň nástroje je z překližky. Překližka je polepená koženkou s plastickou
texturou imitující hovězí kůži. Horní část nástroje, tedy víko a část s
reproduktory je pokryta bílou koženkou, celý spodek pak červenou. Do
celkového optického výrazu nástroje vstupuje výrazná černá lišta dělicí
víko klaviatury od spodní části nástroje a ochrané oplechování rohů. Tyto
dva prvky dávají jaksi podvědobně najevo že uvnitř kufru se ukrývá hudební
nástroj.

Pod víkem se skrývá 3-oktávová (f-f3) klaviatura standartního rozměru
kláves. Klávesy kladou relativně velký odpor (dle mého názoru to není
vůbec na škodu) a až na jemné cinkání drátkových kotaktů a slabého dutého
klapnutí klávesy o horní desku při jejím rychlém puštění, nevydává
klaviatura prakticky žádný zvuk. Na levé straně klaviatury je páčkový
vypínač. Na pravé pak jednoduchý ovládací panel, se čtyřmi potenciometry.
Dva poteciometry mají na starosti ladění a vibráto (lze regulovat
hloubku), zbylé dva pak slouží jako volume dvou registrů s mírně
nadsazenými názvy "fagot" a "hoboj".
Na panelu vzadu kufru nástroje je vstup pro síťové napájení, proudová
pojistka, výstup pro reproduktor (4 Ohm, 5 W), přepínač mezi reproduktorem
a sluchátky, výstup pro sluchátka, a linkový výstup (300 mA, 50 kOhm).
Nástroj má své dva reproduktory pod svéráznými kovovými rošty, které jsou
navíc ještě podlepeny hrubou bílou síťovinou. Tento celek působí jako
citace z designérské příručky pro výrobce tranzistorových rádií z 60tých
let.
A teď přichází to hlavní: Zvuk. Výše zmiňované zvukové registry jsou
zvukově velmi svérázné a nekompromisní. Nezkrocený syntetický fagot ve
vyšších polohách kvílí a ostře prořezává vzduch, zatímco hoboj je takovým
jeho umírněnějším starším bratrem s hlubším zastřeným hlasem s ořezanými
výškami. K tomu všemu můžete přidat vibráto. To jsou asi tak zvukové
možnosti samotného nástroje. Ovšem nástroj se dá použít jako spolehlivý
generátor sinusoidy, a po představení různých efektů do signálové cesty
dává opravdu netušené možnosti. Už jenom připojením kvákadla začne nástroj
vyluzovat zajímavé zvuky. Velmi příjemné zkušenosti jsou s použitím
kytarového multiefektu, při některých (obzvláště továrních) nastaveních
lezou ven zvuky, kterým se dá v lepším případě pouze divit.
Na úplný závěr se zmíním o historii tohoto kokrétního násroje: Nástroj
jsem zakoupil někdy v 95 roce od tehdejšího přítele starší mladší sestry
za 400 Kc. Před tím byl využíván v karlovarské kapele "Orfeus" jež hrála
převzaté hity od Olympiku, Kaťáků atd. Od 95 roku je využíván k hraní pro
radost, a v posledních pár letech slouží jako nezaměnitelná součást
zvukového výrazu progresivně-popové kapely "Tuleni". Přístroj byl za
posledních 12 let jen jednou opravován (výměna zlomeného drátkového
kontaktu), v roce 2001 utrpěla klaviatura potupný šrám v podobě mírného
zroucení konců dvou kláves od odložené cigarety. To jsem oplakal a viníka
řádně a nesmlouvavě vyplísnil.