Historie varhan Petrof Pastorale B50 a Z70

25. prosince 2006 v 23:25 | Vladimír Petrovický |  Historie
HISTORIE VZNIKU A PRINCIP VARHAN PETROF PASTORALE
Povězme si něco o principu tohoto elekrofonického skvostu, u něhož by mnohý čekal a to zcela oprávněně paralelu s Hammondovými generátorovými varhanami.
Jak to ale v historii bývá ani slovutné Hammondky nejsou principielní originál.
Historie vzniku principu sahá až do roku 1838 do Švýcarska k panu Dellezenemovi, který publikoval generování tónů pomocí otáčejícího se ocelového kola a elektromagnetu. Pro nezasvěcené je zde třeba upozornit na fakt, že trvalo ještě cca 40 let, než pan Edison rosvítil svou první žárovku.
Na tomto principu postavil Angličan Cahill snad první nástroj pro hudební produkci, a to zprostředkovanou pomocí telefonní sítě, neboť nebylo tehdy lepšího elektromagnetického měniče než sluchátka.
Následně dostávaly nástroje klávesy, byly studovány metody generování a zabarvování tónu a další problematika.
To jsme se dostali až k panu Hammondovi.
Nyní je nutno zcela odbočit, protože problematika Hammondových varhan bude popsána jinde, i když pricipielně a elektricky jsou téměř shodné s Pastoralemi.
Ještě než začnu popisovat celou genesi, chtěl bych omluvit případné drobné nepřesnosti týkající se historických faktů, neboť jak jistě uznáte něco vody již uplynulo, nikdo není neomylný a aby toho nebylo dost, celou historii píši na základě otcova vyprávění a pozůstatků materiálů, vlastních zkušeností, i když coby chlapec malý jsem něco hodin strávil na Pouchově, či služebních cestách s otcem a tehdy učedníkem V. Kuntem. Prosím tedy o shovívavost případné aktéry za drobné nepřesnosti a mohu slíbit přesnost v technické části.
U nás v Čechách, jak to tak bývá, každý něco ví a s licencemi, či autorskými zákony si hlavu moc neděláme, dostal zaměstnanec tehdejšího TESLA - Výzkumného ústavu, Kinoaparatury, Vlastimil Zachař společně s prof. Čermákem nápad pokusit se o jakési napodobení Hammondových varhan.
Výtvor nesl název RWZ a byl prakticky jen sporně použitelný, snímače tónů byly vysokoimpedanční a naindukovaný brum neúnosný a celý nástroj nedokonalý, přesto ale prof. Čermák s tímto 300 kg monstrem absolvoval řadu koncertů v Československé republice. Při své poslední koncertní cestě však svůj výtvor zaplatil životem při autonehodě, následkem čehož byl i konec existence RWZ.
V té době vyvíjely Československé hudební nástroje n.p. Hradec Králové (zde si řekněme, že není možno je slučovat se značkou PETROF) vlastní verzi elektrofonického nástroje, který dostal přezdívku "Včelín".
Tyto dvě skutečnosti, bratr V. Zachaře Bohumil a jakýsi impuls vycházející od R. Rokla, pro kterého v té době můj otec stavěl varhany a pochopitelné snaze Československých hudebních nástrojů n.p. o vlastní výrobu, vedly k imaginárnímu výběrovému řízení, na základě něhož byla na Pouchově (městská část H.K.) zahájena polosériová výroba nebo lépe vývoj a následná výroba elektrofonických varhan.
Vedením tohoto oddělení byl jmenován již dříve zmiňovaný Bohumil Zachař (viz fotodokumentace).
Otci byla přisouzena role, dnes by se řeklo šéfkonstruktéra elektro.
A tak partička osmnácti lidí (včetně uklízečky) dala vzniknout nástroji, který zcela změnil náhled na pojem elektronického (i když v tomto případě elektromechanického) vytváření a zpracování zvuku.
Hierarchie zaměstnanců a další záběry varhan a souvisejícího:
B.Zachař - vedoucí >> V.Petrovický - elektro, >> V.Horák - mistr >> V.Kunt (dnes majitel firmy s hudebním artiklem MES) souběžně s panem Karlem Zelinkou zajišťovali mechanické práce a následně cca sedm mechaniček (včetně dcery pana Petrofa Oliny), které prováděly kompletaci jednotlivých dílů.
Jiří Hájek - strojní oddělení a jemu k ruce cca šest pomocníků.
Použití značky PETROF bylo spíše obchodně maskovací tah, neboť závod ČSHN použil tuto značku klavírů pouze pro jakési zviditelnění na trhu, několik kusů se dokonce prodalo do zahraničí.
Váha nástroje je rovněž uctivá - 125kg.
V roce 1973 bylo rozhodnuto o ukončení výroby a přesunutí výroby klávesových nástrojů jako takových (výjma pian a klavírů) do bývalé NDR, závodu Vermona. Tento záměr však již nebyl realizován.
Varhany se vyráběly ve dvou provedeních, a to B50 (viz. popis) a o jednu oktávu delší Z70.
Autor: Vladimír Petrovický ml. (e-mail: petrofonic@petrofonic.cz)
Odb.spolupráce: Vladimír Petrovický st. (e-mail: petrovicky@tarmac.cz)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dr.Peter Zvara | E-mail | 26. prosince 2006 v 22:35 | Reagovat

Na prof.Čermáka a jeho koncerty a nádherné skladby pamatuji... jako dítě, jsem byl na několika takovýchto koncertech, a je fakt, že ten nástroj tehdy zněl úplně fantasticky- pověstné jsou dvě skladby a to Narcis a Tatranské Pastorale..apropo ten zvláštní až hvízdavý ton, používaný ještě i Českou televizí(znělka počasí byla úryvkem z Tatranského pastorale)  a k doplnění hudby některých filmů byl absolutně špecifický a a na svou dobu přímo úžasný.Ja tehdy hrál v LŠU na klavír a pak i nakostelní varhany,které jsou mou láskou, jsem varhaníkem.(vlastním Pastorale Z70)

P.S. není k mání fotka z nějakého koncertu prof. Čermáka ?

Zdraví Dr.P.Zvara

2 Jan | 22. prosince 2007 v 0:36 | Reagovat

Dobrý den. Stránky jsou úžasné a prosím autora, aby pokračoval. Mají rozhodně smysl a děkuji za ně.

Dovolím si poznámku: v horní části článku píšete o varhanách RWZ. Píšete, že byly velmi nedokonalé a vpodstatě nepoužitelné. Já jsem ale v několika pramenech četl opak. Naposledy o nich psal nedávno pan Křivka v Muzikusu. (Dokonce na přiloženém CD byla i ukázka). Myslíte, že byly opravdu tak nepoužitelné ?

3 Najvrtson | E-mail | Web | 23. prosince 2007 v 16:37 | Reagovat

Dobrý den, děkuji Vám i všem ostatním za Vaše připomínky a komentáře! Velmi mne těší zájem o ČS klávesové nástroje i o tyto stránky!

Co se týká varhan RWZ a jejich použitelnosti:Historie varhan Pastorale, tedy tento článek, byl napsán panem Petrovickým a byl publikován bez úprav, stejně jako ostatní články jiných autorů.

Můj názor je, že víceméně každý nástroj může být použitelný a jeho technická nedokonalost přispívá k jeho osobitosti. Koneckonců například Hammondovy varhany, o jejichž použitelnosti jistě není pochyb, jsou napodobovány (nebo se o to výrobci aspoň snaží) včetně těchto nedokonalostí, jako jsou například kliksy při zmáčknutí klávesy, nebo třeba lomené oktávy.

Zdraví Michal Najvrt

4 Jan Mendelsson | E-mail | Web | 21. září 2009 v 16:38 | Reagovat

Pan Petrovický uvádí jako konstruktéra Vlastimila Zachaře, podle všech jiných pramenů to ovšem byl pan Oldřich Zachař. Soudím, že jde jen o špatné zapamatování křestního jména - tak jen kvůli přesnosti, jméno konstruktéra je přece jen dost důležité.

Jan Mendelsson,
t.č. pracovník Ministerstva pro uvádění věcí na pravou míru :-)

5 PETROFONIC | E-mail | Web | 16. března 2010 v 13:10 | Reagovat

Pane Mendelssone,
uvedene jmeno je spravne, sefkonstrukterem varhan Pastorale je BOHUMIL Zachar (odtud pojmenovani B50 a Z70, tedy inicialy jeho jmena), Oldrich byl jeho starsi bratr, tedy autor varhan RWZ, jakesi predlohy, dali se to tak rici pro Pastorale, i kdyz co by potom byly Hammondky.
Tolik na vysvetleni...

V.Petrovicky

6 Zdenek | E-mail | 24. června 2010 v 20:02 | Reagovat

Vážení přátelé,
delší dobu sháním na jekémkoliv nosiči skladbu "Tatranské pastorále" v provedení p. Čermáka na elektrofonických varhanách. Budu vděčný za nabídku.

7 Jiřina Deklevová | 31. října 2010 v 14:39 | Reagovat

[6]:Zcelá náhodou jsem narazila na tyto stránky, týkající se elektronických varhan a pana Čermáka. Vlastník několik nahrávek pana Čermáka na gram.deskách 78 ot., navíc v jeho kapele zpívala moje maminka, Jiřina Vicherková.
Jiřina Deklevová, 603 435 830

8 Jan Mendelsson | E-mail | Web | 18. prosince 2010 v 11:20 | Reagovat

Díky za vysvětlení panu Petrovickému - moje poznámka se týkala varhan RWZ. V článku je napsáno: "...dostal zaměstnanec tehdejšího TESLA - Výzkumného ústavu, Kinoaparatury, Vlastimil Zachař společně s prof. Čermákem nápad pokusit se o jakési napodobení Hammondových varhan.
Výtvor nesl název RWZ..." Pan Oldřich Zachař mi tam prostě chybí.

9 Denisa Doležalová | E-mail | 10. května 2011 v 12:21 | Reagovat

Pane Mendelssone, díky, pan Oldřich Zachař mi tam také chybí, byl to můj dědeček.A RWZ byly varhany unikátní, profesor Čermák na nich koncertoval po celé Evropě. Jak někdo může říct, že byly nepoužitelné?!

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.