Petrof Pastorale B50

25. prosince 2006 v 23:18 | Vladimír Petrovický |  Muzeum - nástroje
PETROF PASTORALE B50 (1969 - 1973)
Elektrofonické varhany Petrof Pastorale B50 i Z70 patří bezesporu k tomu nejzajímavějšímu, co bylo v tomto oboru na našem území vyrobeno. O jejich popis jsem požádal osobu nejpovolanější, p. Vladimíra Petrovického, majitele Firmy PETROFONIC, která pečuje o tyto nástroje, které jsou ještě v provozu a také syna jednoho z jejich tvůrců. Taktéž některé fotografie (tmavší nástroj) pochází z tohoto významného zdroje. Tímto děkuji p. Petrovickému za poskytnutý materiál (viz také rubriku Historie).
Od 29.12.2006 vlastním Pastorale B50, rok výroby 1970, výrobní číslo 32. Díky mému kamarádovi Kubovi Smrčkovi se podařilo je získat a šťastně dopravit ke mně na Frýdlantsko, takže fotografie světlejšího nástroje, generátorů a detaily představují tento nástroj.

Základ, jakýsi "Deux et Machina", tvoří mechanický tonový generátor, tzv. generátorová kola, poháněná synchronním elektromotorem 220V/1500ot./min., napájeným a tím pádem pochopitelně také synchronizovaným ze sítě.
Tuto vlastnost, tj. synchronní chod se síťovým kmitočtem řešil i Hammond, neboť stabilita sítě není vždy ideální a možnost doladění nástroje je nulová, předřazeným generátorem (defacto zpětnovazebním zesilovačem s 220V výstupem, v Americe 115V) s mechanickou vibrační ladičkou (jeden exemplář se zachoval i v našem vlastnictví). U Pastoralí se však používal pouze u verzí upravených otcem pro potřeby bigbaeťáků.
Generátorová kola jsou na rozdíl od Hammondek, u kterých jsou podélně roztáčena přes odpružené mezikolo hnací hřídelí, otočena o 90 stupňů a generátor nemá startovací asynchronní motor, známý rovněž ze starších Hammondek.
Generátor je tvořen tónovými koly (počty podle verze a typu) a stejným počtem elektromagnetických snímačů se seriovými odlaďovacími LC články pro převod impedance (nízká impedance), které jsou přes klávesy manuálů a rejstříkové presety (registry) připojeny kabelem k směšovacím transformátorům, nožní manuál má vlastní. Každá klávesa má devět nebo osm kontaktů, ke kterým jsou v přesně daném schématu připojeny tónové výstupy generátoru. Právě poměr těchto složek tvoří tzv. aditivní syntézu, chcete-li změnu barev tónů vznikající fázovými a modulačními jevy.
Tónový generátor je rozdělen následovně podle oktáv, počtu kol, rozsahu tónu a počtu zubů na kolech:
C1: 12x, C - H, 2.
C: 12x, C - H, 4.
C: 7x, C - Fis, 8.
C: 5x, C - h, 8.
C1: 12x, c - h, 16.
C2: 12x, c - h, 33.
C3: 12x, c - h, 64.
C4: 12x, c - h, 128.
C5: 7x, c - Fis, 192.
Rovněž Pastorále mají onen charakteristický zvuk daný nestejnoměrným sepnutím kontaktů a kliksy jako Hammondky a po nastartování vrní.
Jednotliné rejstříky jsou voleny černými klávesami (u horního manuálu vlevo, u dolního vpravo) nebo po zařazení poslední klávesy táhly, známými u Hammondek jako DRAWBARS, které volí jednotlivé poměry složek a tím i barvu plynule, vlevo dole je spínání tremola a perkusí kolíbkovými přepínači.
U typu B50 nebylo ještě možné celkový zvuk doupravit hallem, byl použit až ve verzi B70, které se stavěly pro Čs. televizi Praha. Použitý dozvuk byl pružinový, ve dvoupružinovém protisměrném vinutí (dvojitá Hammond péra).
Vibrační linka (dnes by se řeklo spíše Flanger či Phaser) je mechanickou součástí hnaného soukolí a je umístěno zcela vpravo u generátoru.
Toto umístění není rovněž totožné mechanicky s Hammondkami, ale elektrická část je dokonalou replikou.
Hlavní část tvoři rotor, poháněný generátorovým motorem s mechanickými křidélky, která zapadaji do protipólu na statoru a tvoří tak vlasně kondenzátor se vzduchovým dielektrikem (rotační kapacitní spínač pro vibrační linku).
Jednotlivé plošky statorového kondenzátoru jsou připojeny k RLC článkům, které tvoří rezonanční články s proměnným Q, které při průchodu signálu způsobují vibráto efekt.
Varhany mají tři manuály, horní, rozsah c - Fis5, 61 kláves, 1 out, 1 volná kombinace, 10 pevných kombinací (registrů) a 49, 60 spínačů, dolní, rozsah c - Fis5, 61 kláves, 1 out, 1 volná kombinace, 11 pevných kombinací (registrů) a 49, 60 spínačů a jeden oktávový nožní s rozsahem C - C, 13 spínačů.
Vpravo od nožního manuálu je umístěn Expression pedal pro řízení celkové hlasitosti.
Ten je opět řešen jako vzduchový kondenzátor, protože v době výroby nebylo možno sehnat kvalitou odpovídající potenciometr a toto řešení rovněž eliminuje nežádoucí praskoty při přestavování. Experimentovalo se i s fotoelektrickou regulací pomocí fotoodporu, ale ani ta se neosvědčila.
Elektronickým srdcem je elektronkový zesilovač z TESLY Vráble, sériový AZK405 neboli MONO50 s mnoha úpravami, jako například obvod perkusí a zmíněného tremola, záměnou elektronek ECC-82 za ECC-83 (větší strmost) atd.
Výkonovým výstupem, přes impedanční přizpůsobení je napájena dvojice 12-ti palcových reproduktorů ARO-835 umístěných ve spodní dolní části nástroje (otočených na nohy hráče) v deskové ozvučnici.
U verze B50 není v celé signálové cestě použit jediný polovodič, teprve verze Z70 měla "vylepšení", náhradou některých elektronek tranzistory.
Oproti originálu nemají varhany standardně ani linkový ani Leslie výstup (rovněž předmět otcových úprav mimo ČSHN).
Celý nástroj je umístěn do dřevěnné lakované skříně s odemykatelnou a odnímatelnou zadní deskou, pro přístup k maznicím, elektronice a veškerým nastavovacím prvkům.
Varhany byly primárně určeny pro koncertní, obřadní a smuteční síně, nahrávací studia Československého rozhlasu, ČS televize, nikoliv tedy pro produkci "živé muziky" a tomu také odpovídá celkově nemobilní charakter.
Rovněž cena varham nebyla rozhodně v tu dobu (léta 69-73) nijak nízká, pohybovala se okolo ceny dvou osobních automobilů Škoda, cca tedy 78000,-.
Taktéž použití značky PETROF bylo spíše obchodně maskovací tah, neboť závod ČSHN použil tuto značku klavírů pouze pro jakési zviditelnění na trhu, několik kusů se dokonce prodalo do zahraničí.
Váha nástroje je rovněž uctivá - 125kg.
V roce 1973 bylo rozhodnuto o ukončení výroby a přesunutí výroby klávesových nástrojů jako takových (výjma pian a klavírů) do bývalé NDR, závodu Vermona. Tento záměr však již nebyl realizován.
Varhany se vyráběly ve dvou provedeních, a to B50 (viz. popis) a o jednu oktávu delší Z70.
Náš vlastní nástroj se podařilo zachránit ze Smuteční síně ve Svitavách, kde byl od roku 1978 (instalován 1973) odstaven, ale díky porozumění a péči pana správce, servisu pánů V. Kunta a následně Beneše, a také díky tomu, že varhany nebylo možno běžným způsobem odstěhovat (neprošly schodištěm) udržován ve stavu více než dobrém.
Uvažte, že po cca 20 letech naběhl generátor po krátkém zaváhání do konstantních otáček a celé varhany byly v tu chvíli funkční (servis na nich pochopitelně byl nutný)!
A ještě jednu věc na závěr, je to fakt paráda, jen mě velice mrzí, že ani po několikaleté snaze o vydání těchto materiálů (na základě žádosti V.Švandy a po dohodě s ním) v časopisu Muzikus je stále připravovaný seriál pouze utopií a tak budiž připsáno ke cti, že velký fanda a nadšenec ing. Milan Guštar PhDr. po osobní návštěvě na konzultaci, věnuje jednu kapitolu i tomuto skvostu!
REFERENCE:
Dr. Peter Zvara - Bruntál
Karel Kropáček - Libchavy
ing.Pavol Kaprál - Kapa Audio SK
Martin Kozohorský - Pardubice
ing.Milan Guštar PhDr. - Praha
Smuteční síň - Svitavy
Autor: Vladimír Petrovický ml. (e-mail: petrofonic@petrofonic.cz)
Odb.spolupráce: Vladimír Petrovický st. (e-mail: petrovicky@tarmac.cz)
Zajímavé fotografie mi poslal pan Peter Jelínek (autor příspěvku níže). Jeho nástroj je upravený pro snadnější přepravu, takže celá dolní část chybí. Myslím si, že nevypadá špatně a určitě by bývalo nebylo na škodu jej takto i vyrábět. Panu Jelínkovi děkuji za pomoc!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Peter Jelínek | E-mail | 9. srpna 2007 v 13:10 | Reagovat

Zdedil som Petrof pastorale b50 po otcovi a som sťastný že ho mám. Ikeď je už uspôsobený na transport a ma odrezanú celú spodnú časť. Pošlem aj foto ak budete chcieť.

2 Honza | E-mail | 18. srpna 2008 v 12:40 | Reagovat

Dobrý příspěvek. Myslím, že by bylo vhodné přidat i nějaký tem mp3 soubor a seznámit nás se zvukem nástroje.....

3 Peter Jelínek | E-mail | Web | 1. února 2010 v 11:45 | Reagovat

nedávno som sa hrabal vo videách na youtube a našiel som Blue effect v Lucerně, kde hrali s orchestrom a v kúte stojí a hrá Petrof Pastorale b50. Je to tutovo on.....:)
link:
http://www.youtube.com/watch?v=KdjGzSYtvF4

v case videa 1:45 ho krásne vidieť z vrchu...

4 Zdenek | E-mail | 24. června 2010 v 19:41 | Reagovat

Přátelé,
s odvoláním na tématiku těchto stránek bych byl vděčný, a to velmi moc, kdyby mi někdo nabídnul skladbu hranou p. Čermákem na elektrofonické varhany s názvem "Tatranské pastorále", v jakékoliv formě - mg. pásek, singl, LP, CD, mp3 atp. Děkuji předem.

5 Hozd | 30. června 2010 v 18:30 | Reagovat

Našel jsem odkaz na časopis Muzikus č.12/2007, kde v audio sekci pod článkem
"Příběh varhan RWZ" by měla být nahrávka
Tatranské pastorale, bohužel právě toto číslo Muzikusu nemám, ale zkuste třeba v redakci časopisu,mívají zpětně stará čísla, též jsem je tam kupoval.Informace bez záruky, neboť jsem nahávku neslyšel.
Zdravím

6 Kadlec | 24. ledna 2011 v 12:19 | Reagovat

25.2.2011 12h ČT2 Georgie Fame Quartet(záznam koncertu z Lucerny 1972) Petrof Pastorale v akci!

7 Romualdo | E-mail | Web | 28. září 2011 v 3:46 | Reagovat

hej tak to je libovýýýýý

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.